Josef Káninský
23. srpna 2020 • 04:40

Toxická Barcelona. Tahanice vedení, vyhozené miliardy i vyčerpání trenérů

Vstoupit do diskuse
2
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ty čtyři roky byly jako věčnost. Tak charakterizoval Pep Guardiola svůj úspěšný vklad do historie FC Barcelona. Zároveň s tím oznámil, že si musí dát rok pauzu, aby načerpal nové síly do trénování. Už ale určitě v jiném klubu. Jako kdyby v Barceloně dostal nějakou otravu.



I loni na konci třetí sezony v Manchesteru City se blízkým lidem svěřil, že je unavený, byť měl na kontě anglický treble. Neztratil ovšem entuziasmus a má ho, zdá se, i nyní, po zdaleka ne tak úspěšném roce. Zůstává v klubu, jehož ambice se s barcelonskými jistě mohou měřit. Nesrovnatelný je jen stres, jaký trenéři zažívají v katalánském velkoklubu, jenž se ocitl v kritickém bodě.

Copak Guardiola, ale co takový Luis Enrique? Stačily tři roky, aby svůj „druhý domov“ opouštěl zdecimovaný. Nebo Frank Rijkaard! Vydržel Barcelonu trénovat pět let, a úspěšně. Byla to pro něj tak zásadní zkušenost, že po krátkých pokusech najít novou motivaci v Istanbulu u Galatasaraye a v Saúdské Arábii u reprezentace trenérskou dráhu úplně opustil. Jistě nechtěl skončit s nemocným srdcem jako nizozemský krajan Johann Cruyff, s jedenácti cennými trofejemi barcelonský trenérský rekordman v moderní éře fotbalu, než jej překonal právě Guardiola (14 trofejí).

Cruyff vedl „blaugranas“ osm let na přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy už se fotbalu pevně zmocnil byznys a vygradoval tlak na všechny aktéry. Před ním i po něm měla Barcelona, kde je hra povýšena na svátost, „víceleté“ trenéry, není to mašina na sériové vyhazovy. Umí je samozřejmě také, jak se o tom přesvědčil Quique Setién po sedmiměsíčním angažmá, na jehož konci se hrozivě vyjímá debakl 2:8 s Bayernem ve čtvrtfinále Ligy mistrů, nejhorší herní potupa ve 120leté historii.

Předčasné nebo rychlé sbohem potkalo mnohé trenérské kapacity. Byli mezi nimi Ladislao Kubala, César Luis Menotti, Luis Aragonés, Louis van Gaal (při druhém angažmá) i Radomir Antič. Příznačnější pro specifika klubu z věhlasného Camp Nou jsou ovšem loučení úspěšných.

V ročníku 2007-08 měl Rijkaard jeden z nejnabitějších kádrů v historii. Victor Valdés, Xavi, Iniesta, Deco, Samuel Eto´o, Lionel Messi a další hvězdy, i na lavičce. Jenže v semifinále tým Ligy mistrů prohrál dvojzápas s Manchesterem United jediným gólem Paula Scholese z odvety. A doma nevyhrál ani ligu, ani pohár. Novinář Guillem Balague popsal zážitek z tréninkového zápasu áčka s rezervou Barcelony uprostřed jarní sezony. Unavený Rijkaard po deseti minutách stáhl ze hřiště Ronaldinha a víceméně tím uzavřel barcelonskou kapitolu brazilské primadony.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
2
Články odjinud


Články odjinud