Jen proto, že se Plzeň dostala pět kol před koncem o dva body před Spartu, ještě není o titulu rozhodnuto. Tak jako se poměrně rychle, a předčasně, změnily předjarní prognózy favorizující Viktorii ve prospěch Letenských, není důvod najednou odepisovat mužstvo trenéra Vítězslava Lavičky.
Nicméně po páteční ztrátě s Jihlavou se dostal jeho tým do nepříjemné situace. Poté, co koncem března Sparta bodově srovnala svého rivala, předváděla lepší fotbal, vyhrávala suverénnějším způsobem. Ale Plzeň ji do žádného náskoku nepustila.
A to navzdory faktu, že se dostala do herního útlumu. Nezářila, nicméně zápasy zvládala - spíš srdcem a vůlí, než fotbalovou kvalitou a krásou, kterou si v minulosti získala respekt a obdiv řady neutrálních diváků. Nicméně umění vyhrávat i „ošklivým“ způsobem patří do výbavy opravdu vyzrálých týmů.
Viktoria navíc ve svém „slabším“ období nezpanikařila, nezačala dělat velké změny v sestavě, ani nějak nereagovala na občas velmi sebevědomá prohlášení z Letné. Pokračovala dál ve své cestě a poté, co se její program zúžil jen na Gambrinus ligu, a opory dobily energii, se forma Plzně znovu zvedla.
A to je pro mistrovské ambice Sparty mnohem nebezpečnější signál, než to, že pět kol před koncem ztrácí na rivala dva body.
