Proč Leicester miloval miliardáře. Byl jiný než vlastníci United či Arsenalu
Trenér Leicesteru City Claude Puel zažil ve fotbale vyhazovy i složitá období, ale nejtěžší tiskovou konferenci absolvoval ve čtvrtek. Zatímco před stadionem stále proudili zdrcení fanoušci a pokládali květiny (dorazil i bývalý kouč „lišek“ Claudio Ranieri), on před víkendovým zápasem v Cardiffu odpovídal 55 minut na dotazy týkající se dnů od tragické sobotní havárie, při níž po pádu vrtulníku zahynulo pět osob, včetně majitele klubu Vičaje Srivadtanaprapchy.
Puel vyprávěl o tom, jak se s ním v sobotu setkal ještě před zápasem s West Hamem („Povídali jsme si, byl veselý, smál se.“). Jak na pondělním tréninku společně s hráči a realizačním týmem sdílel obrovskou bolest. Jak v úterý vyhověl žádosti hráčů o odložení přípravy. A taky o tom, že výsledek z Cardiffu není důležitý. I když… „Naší touhou a nadějí je odevzdat to nejlepší na hřišti, abychom vzdali hold našemu předsedovi. To je nejdůležitější věc,“ řekl Puel.
Proč tragická událost tak mimořádnou silou zasáhla nejen celé město, ale i fanoušky napříč Anglií a také média? Nejen z toho důvodu, že se Srivadtanaprapcha zapsal ziskem titulu v Premier League do historie, ale také proto, že svým přístupem, chováním a štědrostí inspiroval další a zároveň přivál duch časů minulých.
Když Leicester bojoval v sezoně 2015/2016 o titul, připomínal se příběh Blackburnu Rovers z roku 1995, posledního týmu mimo giganty, který slavil titul. Majitelem byl Jack Walker, rodák z Blackburnu, který vydělal jmění v ocelářském průmyslu a část z peněz investoval do klubu.
S přílivem masivních finančních prostředků do Premier League tento typ „lokálních“ vlastníků pomalu mizel, nastupovali miliardáři z celého světa. A ne vždy měl jejich příchod tak pozitivní efekt jako v případě Romana Abramoviče do Chelsea, šejka Al Mansúra do Manchesteru City či Johna W. Henryho a Fenway Sports Group do Liverpoolu.
V Cardiffu se mohli fanoušci uvztekat, když přišel Vincent Tan a klub vyznávající modrou barvu převlékl do červené.
