Smutný příběh Kvitové, Muchová je jako Bartyová. Neúspěšný rok? Ne!
Skončil Turnaj mistryň, který mě zaujal jednou věcí – extrémně pomalým povrchem. Ten překvapil úplně všechny. Moc nechápu, čeho tím organizátoři chtěli docílit. Chtěli vidět dlouhé zápasy plné dlouhých výměn? To mi na konci sezony, kdy už jsou všechny holky grogy, přijde zbytečné. Podle mě kdyby byl kurt rychlejší, tak by i zápasy byly pohlednější.
Bylo docela zajímavé vidět, že ani Halepové, tedy hráčce, která má svůj tenis na obraně založený, tak pomalý povrch neseděl. I ona někdy potřebuje udělat vítězný úder bekhendem po lajně, trochu uspořit síly. A přišlo mi, že nakonec tam v Číně uhnala sama sebe.
Naopak příjemně mě překvapilo, že si Karolína Plíšková i na tak pomalém povrchu dokázala s takovou hráčkou poradit. To je pro mě hrozně pozitivní změna.
Zaslouženě vyhrála Ashleigh Bartyová, protože předvedla, že jí je jedno, na jakém povrchu hraje. Její tenis je tak neskutečně variabilní, že se přizpůsobí všemu.
Opravdu mě hodně bavila, hrála aktivně, nebyla ve stresu, ač to byla její premiéra na Masters. Že světová jednička zakončí rok vítězstvím na Turnaji mistryň, to je dobrá zpráva pro ženský tenis, který potřebuje co nejvíc takových silných osobností.
Až se to Plíškové jednou sejde...
Mezi ně patří určitě i Karolína Plíšková, která zase postoupila do semifinále a určitě nezklamala. Letos vyhrála čtyři turnaje, končí rok jako druhá na světě, to je podle mě úplně suprová sezona. Možná její vůbec nejlepší. Nejmarkantnější mi u ní přijde zlepšení v pohybu. Vážně jsem někdy až zírala, jak rychle po kurtu běhala. Když vydrží, bude podle mě možná zase jedničkou.
Sama říkala, že by se pro příští rok ráda zlepšila ve velkých zápasech, v posledních kolech velkých turnajů. Samozřejmě je těžké radit druhé hráčce světa, ale mně by se líbilo,
