Na stupních vítězů byste ji hledali marně. Zatímco trenér Josef Váňa a žokej Josef Bartoš zvedali nad hlavy poháry pro vítěze 129. ročníku Velké pardubické steeplechase se Slavia pojišťovnou, Pavla Váňová schovávala pod kšilt slzy dojetí a dokola vodila vítězného koně Theophila.
Byla mu nejblíže. Během slavnostního vyhlášení, i během pětileté přípravy. Hlavně díky jejímu přístupu se z nepředvídatelného rapla, který byl schopný při premiérovém startu v barvách iSport-Váňa zahodit jezdce Boekhouta a zamířit si to mezi překvapené diváky na tribunu, stal šampion.
Cukr a bič. Tak by se ve zkratce dal popsat tréninkový vliv manželů Váňových. Josef Váňa, matador a rekordman Velké pardubické, je bič. Nekompromisní, ostrý a s jasnou vizí, co by špičkový kůň měl zvládat, aby byl nejlepší.
Rozhovor se zakladatelem Dostihového klubu iSport-Váňa >>
Pavla Váňová je cukr. Nejde to? „Pohladí“ koně vlídným slovem, zazpívanou písničkou, drobným úplatkem v podobě mrkve či jablka. Vyladí hlavu a psychiku. Rozjede komunikaci mezi nebem a zemí. Získá si důvěru zvířete.
A právě tohle je nejtěžší úkol. Paradoxně přehlížený. Kondice, síla a skokanské schopnosti se vypilují v tréninku. Naložit v přípravě umí každý. Chceš vyhrát Velkou pardubickou? Musíš naběhat tolik a tolik kilometrů, naskákat tolik a tolik skoků. Jenže. Kdyby to bylo tak jednoduché, vyhrává se podle jedné šablony pořád dokola.
Váňovi jsou v tomto ideální tým. Josef je bič (kondice), Pavla cukr (hlava). I proto slaví jedenácté trenérské vítězství ve Velké pardubické. V listinách vítězů sice bude zapsáno jen jedno jméno, ale zaslouží si tam být oba. Protože na vítězství Theophila mají oba stejně výraznou zásluhu.