Řeknu vám, co si myslím o těch penaltách. Vrbovi se vůbec nedivím...
Jaro nám začalo pěkně divoce. Četl jsem Sport a musím říct, že s názory místopředsedy komise rozhodčích Martina Wilczeka na penaltové situace nesouhlasím, nicméně chápu, že on to musí veřejnosti nějak vysvětlit a vyargumentovat. Lidi uchlácholí, že vlastně k ničemu nedošlo a ono se na to za pár dní zapomene. Zametání problémů pod koberec je českou specialitou.
Za mě byly všechny penalty nahrané, nafilmové, teatrálně provedené faulovanými hráči. Připouštím: pískat se mohly, ale také nemusely.
V Mladé Boleslavi se pecka zapískala proti favoritovi. A byla hrozně přísná. Vůbec jsem se nedivil rozvztekanému Pavlu Vrbovi, v takovém stavu naštvanosti jsem plzeňského kouče už dlouho neviděl. Na tiskovce to nechtěl rozmazávat, mluvil nervózně a kysele. Podle mě za to mohl pokutový kop. Wilczek říká, že faul objevili někde na čtvrté kameře. Podle mě Hubník kotník Komličenka vůbec netrefil, Rus předvedl úžasnou vrtuli a favorit ztratil.
Druhým diskutovaným momentem byl pokutový kop na Slavii. Podívejte, že Škoda ochotně padá, to ví každý dítě. Teplický Jeřábek ho trochu zatáhl za triko, ale aby devadesátikilovej kluk sebou takhle praštil o zem? To mi hlava nebere… Rozhodčí i celý slavný VAR si tím na sebe upletli bič. Při rohových kopech se to mele, drží, strká, to pak bude sedm rohů a sudí půjde sedmkrát k videu. Kdo bude chytrej jako Škoda, žuchne sebou a bude penalta. Mám strach, aby to nemělo vážné následky a my místo na fotbal necivěli na sudího, jak kouká do televize.
A třetí kontroverzní desítka byla na Spartě. Balon letěl do druhé galerky, Chipciu na zemi, nikdo se na jejich souboj nekoukal, protože pro samotnou akci nebyl vůbec podstatný. A pozor, zavolali od videa, ať se jde ten šikula Proske mrknout, zda se nejednalo o penaltu. Za chvíli ji foukl, mladej Frýďas ji s notnou dávkou kliky proměnil. Existuje duch pravidel, tam se asi Proske zachoval správně, ale je také duch hry, a tam naprosto selhal.
Ještě víc než prapodivně odpískaný pokutový kop mě zarazila reakce sparťanského publika. Místo, aby slavilo gól a hubené vítězství, skandovalo „Ščasný ven“. Tohle jsem viděl poprvé v životě, úplně jsem ztuhnul. Na Letné si snad nikdo nepřál, aby Frýdek uspěl.
Když jsem nad tím přemýšlel, ani se nedivím. Sparta odehrála další z tragických zápasů. Mít táta Hašek šikovnější útočníky, Bohemka by jistojistě vyhrála. Přitom ze španělského soustředění šly zprávy, jak je Sparta nová a čerstvá. Ale to je celá ona, stále své příznivce lakuje, jak je konečně skvělá, že je králem zimy a mistr příprav. Houby s octem!
Se zaujetím jsem si přečetl i text ohledně jisté změny v zákulisí českého fotbalu. Už dřív jsem slyšel, že se Nezmar kamarádí se šíbrem Rogozem a slávistický šéf Tvrdík se přiklonil na Berbrovu stranu, ačkoliv ještě nedávno proti němu velmi ostře vystupoval. Jestli se k tomu ve Slavii doopravdy snížili, tak je mi to hrozně líto. V mých očích jde o morální selhání, současných šéfů Slavie jsem si vážil za jasný postoj a vymezení proti zdejším poměrům. Jenže v českém fotbale je touha po moci šíleně lákavá a bohužel kazí charaktery…
