Rangers i Gerrarda nenávidím, Spartě strašně přeju. Musím pokárat Slavii
Máme odehraných sedm ligových kol, čeká nás reprezentační přestávka. Takže můžeme trochu bilancovat. To, co jsem řekl před začátkem sezony, se potvrzuje. Silná trojka si jede svoje. Kdyby Plzeň neměla o zápas méně, byli by tři největší favorité ligy srovnaní pěkně v řadě pod sebou. Musím všem poblahopřát. Dostali se do Evropy, z čehož mám hroznou radost. Extra velká gratulace patří Spartě. Po padáku z předkola Ligy mistrů vypadala malinko zaraženě, ale způsob, jakým zvládla odvetu se Záhřebem, bral dech. Ukázala, co všechno umí. Předvedla velmi dobrý výkon, ba skoro famózní. Až si říkám, jestli ji nechválím moc.
Ale tentokrát si absolutorium zaslouží plným právem. Škoda penalt s Kodaní, třeba by se nyní holedbala Ligou mistrů. Jsem zvědavý, jak bude pokračovat dál, protože v domácí soutěži sice vyhrává, ale není to taková jízda jako v pohárech. Možná to dělá specifická atmosféra, možná větší motivace, chuť. Líbí se mně, jak Priske staví sestavu. Kuchtu vymetl na kraj, uprostřed Olatunji, také začíná lépe zacházet s lavičkou. Ze Sparty jde vážně síla.
Naopak pokárat musím Slavii. Ano, v Evropské lize sice je, ale s odřenýma ušima. Prohrála 1:2 s Luhanskem. Společně se Šmícou a s dalšími kamarády jsme oba zápasy sledovali v hospodě v Dolních Chabrech. Sparťané byli u jedné televize, slávisté u druhé. Dal jsem přednost
