Výboři se dočista zbláznili. Jsem tak zoufalý, že by mi nevadil ani Franz
Panečku, v posledních dnech se v českém fotbale dějí nevídané věci. Jen díky shodě šílených okolností se držíme v boji o postup na mistrovství Evropy. Hra je strašná, výsledky zrovna tak. Celý národ volá po změně trenéra, protože nemohoucnost realizačního týmu v čele s Jardou Šilhavým je doslova olbřímí. Chytrolíni ze svazu svolají mimořádný výkonný výbor, lidi včetně mě se těší na novou krev a místo toho se dozvíme, že se jede v neměnném složení dál. Arogantní vrchnost se dočista zbláznila.
Byl jsem sám, nebo jste i vy po Faerských ostrovech viděli absolutně zlomeného Šilhavku? Snad mě zrak nešálil, ale v tu chvíli jsem předpokládal jistý konec. Žil jsem v domnění, že to pochopí i náš slavný výkonný výbor. Ale strašně jsem se spletl. Strejcové z větrné hůrky dokonce uvažovali o jménech Ericha Brabce nebo Davida Holoubka. Já proti těmto klukům vůbec nic nemám, oba jsou zaměstnanci asociace, šlo se tedy levnou cestou. To si pak ale člověk říká, že ve svazové pokladně se válí sotva šedesát korun. Nezdaněných ke všemu…
Podívejte, lidi by mile rádi přijali Jindru Trpišovského. To by ale musel mít výkonný výbor koule a trochu přemýšlet o řešeních, o nabídce pro Slavii i pro Jindru. Jenže oni nikdy nic normálního nevymyslí. Všechno je to věc slabého předsedy Fouska. Jsem zklamaný, Trpišák by k nároďáku seděl, byť by to s sebou přineslo
