Na kecičky o mistrovi je čas. Dát Jugoslávce dohromady bude kumšt
KOMENTÁŘ LADISLAVA VÍZKA | Je začátek listopadu a v lize řešíme první obrovskou věc. Krize Sparty je pořádně hluboká. Před měsícem by mě vůbec nenapadlo, že o něčem takovém budeme mluvit. Asi neřeknu nic světoborného, ale z Letenských nemám vůbec dobrej pocit. Poslední zápasy jsou fakt špatný. Najednou se všechno zhroutilo. Hra, sestava, chemie, vztahy. Abych byl upřímný, důvody jsou těžko pojmenovatelné. Je jich ale určitě celá řada.
Za prvé má Sparta marody. Haraslín je zraněný, taky Birmančevič, Preciado. Do toho proti Baníku pauzíroval kvůli kartám Kairinen. Hromotluk Olatunji úplně ztratil glanc. A na povrch, což v těžkých časech bývá pravidlem, vyplavou vztahové problémy. Jeden by se z toho zbláznil. Podívejte: že si Birma vjel do vlasů s manažerem Sivokem, neberu jako problém. Někdy je moc dobrý vyvolat bouři, všichni jsou najednou na špičkách, vzduch se pročistí a atmosféra je hned lepší. Podpoří to výkony, potažmo výsledky. Takže tuhle rozmíšku neberu, ta je ku prospěchu.
Mnohem hůř vnímám národnostní třenice mezi Srbem Birmou a Kosovany, popřípadě Albánci. Tohle neuhladíte, protože to jednoduše nejde. V Česku se na dějiny Jugoslávie díváme z dálky. Někdo z větší, jiný z menší. Ale tihle kluci to mají v sobě, doslova v krvi. To my nemůžeme pochopit.
Proto bude velký kumšt Tomáše Rosického a Siviho, aby atmosféru uklidnili do přijatelných mezí.
