Ve Špindlu jsem potkal Rosu… Špatní holubi se vracejí. Anebo ti dobří?
KOMENTÁŘ LADISLAVA VÍZKA | Přelom Silvestra a nového roku jsem trávil ve Špindlu. Byla tam spousta lidí, českej Davos byl totálně přecpanej. Přesto nebyla nouze o setkání se zajímavými lidmi z fotbalu. Potkal jsem třeba Tomáše Rosického. Hned jsem vyzvídal, zda ještě myslí na titul. On samozřejmě nemohl říct, že ne. Pozorně jsem poslouchal, v koutku duše ale pořád sní. Je to sparťan, ti se nikdy nevzdávají.
Taky říkal, že při posilování týmu v zimní pauze chce jít rozumnou cestou. Že nechce žádné stamilionové investice. Zatím se toho drží. To víte, když se vrátí Zima za sto milionů, veřejnost není nadšená. Tomáše v tomto chválím, byť třeba v letním přestupovým období bude muset nějakou bombu udělat.
Původně jsem chtěl celý komentář začínat větou „špatní holubi se vracejí. Anebo ti dobří? Samozřejmě mám na mysli Honzu Kuchtu. Jestliže si někdo přečte můj poslední komentář před jeho odchodem, tak jsem v něm psal, že se o něj v Dánsku po fotbalový stránce trochu bojím. Na severu není nikdo moc zvědavej, jak bude forčekovat a otravovat stopery. To je pro ně málo. Bohužel jsem měl pravdu.
Ale vůbec mi to nevadí. Jsem rád, že se Kuchtič vrací. Lize to dodá novou šťávu, emoce. Pro Spartu a širokou fanouškovskou obec je to dobrá zpráva. Ruďoši jsou po podzimu v čudu, na Slavii ztrácí třináct bodů. Mám za to, že
