Douděra? K smíchu, udělal ze sebe kašpara. Kluci filmujou a já si stihnu udělat vajíčka
KOMENTÁŘ LADISLAVA VÍZKA | Ve světě začaly velké ligy. Viděl jsem pár zápasů v Anglii, taky ve Francii. A víte, co jsem zjistil, že se tam hraje úplně jinej sport. Sice se taky jmenuje fotbal, ale s naší ligou se nedá srovnávat. To je takovej rozdíl, že člověk nestačí u televize zírat. Začnu od rozhodčích: za víkend jsem viděl snad třicet situací, které by se v Česku zdlouhavě řešily. Všichni by se hádali, řvali na sebe. V Premier League je rozhodčí suverén, člověk s respektem. Hráči čekají případné rozhodnutí VAR, a za chvíli se jede dál.
V poslední době se u nás mluví o spádu hry, o čistým herním čase. Řeší se kužely, podavači a další pitomosti. Já vám řeknu jedno: podívejte se, jak se to dělá venku. My všechno furt řešíme, pitváme, do všeho zasahujeme, furt o něčem diskutujeme. Do prčič, hrajte fotbal a bavte lidi! Hráči by měli pochopit, že jsou profíci, a tak se taky chovat.
Jenže rytířů ve zbroji je u nás zoufale málo. Kluci místo kliček, technických fines a uliček, spíš filmujou. V Anglii si tohle nedovolej. Tam se hraje devadesát minut fotbal, lidi jsou u vytržení. V pondělí jsem koukal na Leeds s Evertonem. Nováček proti průměrnýmu anglickýmu mančaftu. A jaký se hrál fotbal!
Borec dostal těžkou kosu, já byl naštvanej, že se teď tři minuty nebude hrát. Zvedl jsem se z gauče, že si skočím do ledničky pro lahváče. Ale ten frajer byl okamžitě na nohou. Kdyby se to stalo u nás v lize, stihnu si v klidu udělat vajíčka. Rozdíl v chování hráčů, ale i rozhodčích, je prostě propastnej.
Pro příklad nemusím chodit daleko. V Jablonci se v sobotu předvedl v plný kráse Douděra. Jasně, dal nádhernej vyrovnávací gól, ale taky předvedl pěknou hereckou etudu. Otřel se o hráče a fláknul sebou o zem. Bylo to k smíchu. Udělal ze sebe totálního kašpara, ze kterýho má prču celá republika.
