Porážka ve Velké pardubické bojovníka Josefa Váňu nabudí
Váňománii je jedno, jestli její hrdina vyhraje, nebo prohraje. Většina národa zřejmě žokejovi Josefu Váňovi přála, aby s Tiumenem přepsal historii a poprvé v historii vyhrál Velkou pardubickou čtyřikrát za sebou s jedním koněm. Nestalo se tak, ale Váňa je i tak znovu vzýván jako nezlomný bojovník a inspirace pro masy.
A Váňa si ocenění určitě zaslouží. Koncem dubna mohl zahynout pod tělem klisny Dancing Babe, a místo toho, aby čtyři měsíce ležel v nemocnici, rychle se vrátil do práce a brzy bylo jasné, že i přes potíže bude do dostihu připraven.
Navíc vše zvládl krátce před svými šedesátými narozeninami. V sobotu sice prohrál, ale jezdecky jasně předčil i nedávného vítěze Velké národní Liama Treadwella, který se nechal unést a dalšího favorita Trezora to stálo šanci na dobré umístění.
Láska lidu a sportovní zápolení jsou ale dvě rozdílné věci. Váňův příběh si obdiv zaslouží, žokej ale nepotřebuje útěšné pochvaly. Je to tvrďák, který na jaře po nehodě nemohl chodit, a přesto se zase stihl vrátit do sedla. Není to příběh tklivý, nýbrž plný disciplíny, práce a odhodlání.
„Já jsem chtěl vyhrát! Pro mě je to prohra,“ řekl Váňa po sobotním dostihu, v kterém skončil třetí.
Tím je řečeno vše. Pro veřejnost je možná Váňa jakýmsi morálním vítězem, samotného žokeje ale spíš zajímá, že na rozdíl od loňska vydělal pro svou stáj dotaci jen za třetí místo, a ne za první.
Všichni teď přemýšlí, co s Váňou poměrně překvapivá porážka udělá. Zůstane ještě v sedle? Postaví se na start Velké pardubické i za rok? Jsou to samozřejmě naprosto předčasné otázky.
Co čekáte, že vám řekne za týden šedesátiletý chlap, který musí každé ráno bez ohledu na počasí do sedla koní, což je přece jenom poměrně drsný a trochu i riskantní způsob obživy? Že jsou to polemiky na prd, jak Váňa trefně odtušil.
Z letošních výsledků Velké pardubické se přesto dá vysledovat jasná linka do budoucnosti. Když prohraje, Váňa bývá pěkně nabručený. A nechce to tak nechat. Pro jeho závodnickou duši je to perfektní argument, aby šel za rok při Velké znovu do boje. I když se to jeho manželce asi určitě nebude líbit.Navíc je tu i trenérská ambice ukázat, že Tiumen ještě není odepsaný.
Železník také vyhrál počtvrté po roční pauze. A Tiumen je stále koněm, který má pro dostih typu Velké pardubické výjimečné předpoklady. Sobotní výkon klisny Orphee des Blins byl senzační a jedinečný. Za rok, při jiném vývoji dostihu, ale může být Tiumen znovu na čele.
