Video se připravuje ...
I když se finále z minulého roku nepodařilo obhájit, čeští mladíci se na MS rozhodně nemají za co stydět. Zaprvé: pořád je tu boj o bronz a zadruhé: v utkáních rozhodně nepropadli. Nedostávali nálože, na které byl domácí fanoušek z dřívějších let zvyklý, a s hokejovými velikány si to dokázali rozdat tváří v tvář.
Nejhorší utkání sehrála dvacítka paradoxně hned na úvod turnaje se Slovenskem. Týmu se derby absolutně nepovedlo a hráči tehdy mluvili o facce, která je vrátila na zem. Na konec se tenhle „výchovný“ pohlavek ukázal jako správný.
Všechno si v kabině vyříkali a do zbytku turnaje šli s čistou hlavou a jasným cílem: chceme uspět. To se musí každému fanouškovi krásně poslouchat. Žádné smířlivé řeči o tom, že proti favoritům se dá jen překvapit, a už dopředu hrát prohraný zápas.
Národní tým naopak věřil svým schopnostem a postupnými krůčky získával potřebné sebevědomí. Nejvíce ho nabyl ve skupinovém utkání se Spojenými státy, kdy si i přes prohru na samostatné nájezdy dokázal, že i vysoce favorizovaný soupeř je k poražení.
Důležitým aspektem bylo, že ve svém středu měl borce, kteří úspěchy zažili, a mohli vítěznou mentalitou nakazit ostatní spoluhráče. To byl největší problém dřívějších let. Ani samotní hráči totiž nevěřili, že mají dovednosti na to, aby se na mistrovství světa mohli nejlepším výběrům rovnat.
Velkou zásluhu na progresu má i trenérský štáb, který nutí své svěřence do aktivní hry. Nebát se hrát s kotoučem, zbytečně je neodpalovat a naopak tvořit. Jaký rozdíl oproti betonování obranného pásma a čekání na zázrak.
Krásným příkladem je Tomáš Galvas. Sedmnáctiletý obránce se zlepšoval zápas od zápasu a předváděl proti výrazně starším neuvěřitelné výkony. Přesně takhle by to mělo fungovat. Navzájem se posouvat a motivovat k lepší hře.
Důležité je držet se odvážné hry i přes riziko chyby. Ta totiž může přijít i při čistě defenzivním stylu.
Samozřejmě na kvalitní obranu se nesmí zapomenout. Pořád musí být jasně daná taktika, jak k soupeři přistoupit. Hrát za každou cenu hurá hokej, není vždy klíčem k vítězství.
Témata:
Česko, Švédsko, reprezentace, blog, semifinále, komentář, MS do 20 let, sport, hokej, Martin Molčík, USA, Slovensko, Hokej na Heureka.cz
Související články
