KOMENTÁŘ MICHALA KOŠTUŘÍKA | Máme tu konec další éry osmačtyřicetiletého Libora Zábranského na brněnské střídačce. Krutě neúspěšný. „Mr. Kometa“ často říká, že čísla nelžou. V tom případě je letošní sezona z hlediska klubu, jemuž pevnou rukou velí, fiasko. Deváté místo v základní části a vyfičení v předkole play off v sérii s Libercem (2:3 na zápasy) je výsledkový průšvih. Neokecá se covidem, absencí diváků na tribunách, ani smůlou v koncovce.
Zvlášť když velký boss mluvil před startem série s Libercem o cestě za titulem. Jako vždy. Od roku 2018 už jsou to však fráze bez patřičné váhy. Někdo je přijme s ironickým úšklebkem, jiný ocení kuráž a sebevědomí. Těch prvních zhusta přibývá, za druhou variantou stojí už jen jedinci.
Upřímně, k takovému konci Brno celý ročník směřovalo. Nemělo konstantní výkonnost, kádr drtily absence, závislost na jedné lajně a Peterovi Muellerovi zvlášť se spíš prohlubovala, než minimalizovala, jak bylo původně jasně narýsováno.
S výjimkou centra Krištofa a obránce Ďalogy se opět nepovedlo trefit do posil. Kdo si dnes vzpomene na Mageeho, Haščáka, Pavlíka, Ostřížka? Tihle hráči výkonnost nikam neposunuli. Nevyšly comebacky (Zábranského libůstka) Malleta, Dočekala, Mikysky. Slovenský reprezentant Matej Tomek se nestal spolehlivou gólmanskou jedničkou, do níž byl angažován. Zkušený zadák Vladimír Roth, jenž dorazil na přání kouče Jiřího Kalouse, víc marodil, než hrál. Na Tomáše Vincoura, jehož setrvání v klubu si rovněž prosadil Kalous, jsou fanoušci dlouhodobě alergičtí.
Zábranský sice přivedl svůj milovaný klub ke dvěma zlatým medailím, ovšem následné návraty do trenérské pozice se mu nepovedly. Čísla nelžou… Loni vyřazení s Třincem ve čtvrtfinále 0:4 na zápasy, předloni šesté místo po základní části (play off bylo kvůli covidu zrušeno). Posledním přijatelným výsledkem je semifinále s Bílými Tygry (2:4) z ročníku 2018/19. Málo. Hrozně málo, pokud se vší vážností přijmeme Zábranského tezi, že jedinou metou pro Kometu je zlato. Za jakýchkoliv okolností.
Možná by to chtělo trošku ubrat ve výrocích, držet se zpátky a zodpovědně budovat tým, který promění slova ve vítězné činy. Pro současný kádr s jediným špičkovým bekem (Markem Ďalogou) visela jakákoliv medaile příliš vysoko. Zlepšení ve vyřazovací části navzdory. Listopadový kočkopes s nástupem majitele na střídačku a Kalousovým setrváním ve funkci, dodnes nebyl vysvětlen. Opravdu si hlavní kouč přál, ať si boss stoupne vedle něj a pomůže mu ukočírovat Muellera a spol.?
Je jasné, že Zábranský tuhle svou roli nyní opustí. Prý minimálně do doby, než bude mít Brno novou arénu. Nový reprezentační asistent dosadí na své místo Martina Pešouta, jenž skončil v Karlových Varech. Oba spolu pracovali na prvním titulu, Pešout ví, do čeho jde. Ve Varech odvedl dobrou práci. Jenže Kometa je jiný svět. Šéfův stín bude mít pořád za zády. Když si nepostaví mužstvo a nepovede ho tvrdě po svém, brzy narazí i on. Jako Kalous, Fiala - a nakonec Zábranský sám. Majitel se stal obětí vlastních tahů. Přišel o gloriolu charismatického kouče, který Brno vahou své osobnosti vždycky vytáhne z problému.
Kádr, sympaticky doplňovaný mladíky, znovu projde obměnou. Neměla by být tak rozsáhlá jako v předchozích letech, přesto pár borců odejde a jiní přijdou. Očekává se prodloužení kontraktu s lídrem Muellerem, byť to bude stát klub spoustu peněz.
Ještě náročnější bude po hubených letech vrátit víru fanouškům. Čekání na úspěch už je jim příliš dlouhé. A záruky, že bude líp, chybí.
