Michal Kvasnica
27. ledna 2019 • 16:30

Tornádo, déšť a blesky. Letošní Turecko je spíš testem odolnosti

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z TURECKA | Je to každoroční lednová klasika. Většina českých týmů se krátce před startem jarní ligové části sbalí a zhruba na deset dní vyrazí na herní soustředění do turecké Antalye. Hlavním důvodem je nejen příjemné klima, ale zejména tréninky a zápasy s kvalitními zahraničními celky na přírodní trávě. Poslední roky vše klapalo, na rok 2019 se však příliš pozitivně vzpomínat nebude...



Letos to je v Turecku jiné, drsné kafe. Když se zástupci českých týmů před pár dny ještě doma dívali na předpověď počasí, věděli, že bude deštivo. Ale tohle? Realita ještě přebila jejich už tak pesimistická očekávání. Jindy teplý Belek a jeho okolí není pod občasnou sprchou, ale pod permanentním lijákem.

Majitelé klubů mohou zapomenout na oblíbený golf či procházky po pláži, hráči nekafíčkují na terasách nebo u venkovních bazénů, ale raději si v hotelových lobby objednávají horký turecký čaj. Na pár minut denně sice slunce občas vyleze a roztrhá mraky, většinou se však jedná o takový fofr, že delší venkovní aktivita ani nelze stihnout.

I reprezentační obránce Ondřej Čelůstka ve službách Antalysporu se při úvodním zápase Baníku se Štětínem, který připomínal spíše vodní pólo, udivoval, co se děje. „Tohle jsem tady ještě nezažil,“ kroutil hlavou stoper, jenž si leden vždycky zpříjemňuje návštěvami českých týmů.

Proudy vody nestíhají hřiště, která jsou přitom většinou ve velmi dobrém stavu, absorbovat. Tvoří se obrovské kaluže, a tak se většinou hledá náhradní řešení. Fotbalisté čekají, trenéři mění plány, vedoucí mužstev jsou v pohotovosti, travel agenti neustále pochodují s mobilem u ucha a řeší schůdnou variantu B.

Kdyby však šlo pouze o déšť, bylo by to ještě snesitelné. Silný vítr doprovázený kroupami o víkendu lámal stromy, poškodil elektrická vedení, převracel autobusy. Tornádo si dokonce vyžádalo dva lidské životy a několik zraněných... Letecká doprava v celém Turecku byla zcela ochromena, někteří čeští fotbalisté na několik hodin uvízli ve Vídni.

Tohle všechno je silný nápor na psychiku hráčů. „Proč jsme sem jeli? Mohli jsme zůstat doma,“ ozývá se nejčastěji, když se dozví, že místo herního tréninku je odpoledne čeká posilovna nebo kompenzační cvičení v rozlehlých hotelových sálech.

Problém je v tom, že soustředění se zařizuje čtvrt až půl roku předem, těžko lze počítat s takovou kalamitou. A když za něj klub zaplatí vysokou částku (většinou mezi půl milionem a milionem korun), logicky pak kemp nezruší.

Ano, destinace jako Španělsko či Portugalsko, kde se připravují Slavia, Plzeň, Jablonec či Sparta, jsou jistějšími možnostmi, ale vyjdou mnohem dráž. O Dubaji, Kataru či Ománu nemluvě. Že by šance pro Maltu, kde se před pár dny poprvé konala závěrečná Final Four zimní Tipsport ligy a napřesrok se tam uskuteční druhý ročník? Zvládnout pár utkání doma na umělce a pak se na náklady pořadatele vydat do tepla, je lákavé.

Přesto si myslím, že i letošní Turecko může být pro české celky přínosné. Tedy pouze pro ty, které se s vytrhnutím z komfortní zóny popasují nejlépe. A to především psychicky. Zda někdo absolvuje o jeden trénink na trávě méně či více, nerozhoduje. Důležité je mentální nastavení.

Příkladem improvizované motivace je ostravský trenér Bohumil Páník, který již dvakrát změnil stanovenou taktiku. V prvním duelu reagoval na podmáčený terén, ve druhém na nepříjemný vítr. „Někteří v takových podmínkách ještě nehráli, ale je třeba se hryznout a zamakat. Vždycky musíte najít nějakou cestu a zbraň, jak soupeře eliminovat a naopak se do něj dostat,“ vysvětloval.

Hráči jeho pokynům uvěřili a v úvodním zápase proti Štětínu vyhráli (1:0), ve druhém v závěru vyválčili remízu (3:3) s Koronou Kielce. Nedá se říct, že by byl Baník lepší herně, ale s těžkými podmínkami se popasoval lépe.

Podobně si však vedla i Bohemka proti švýcarskému Sionu (1:0), v jehož dresu nastoupil i slavný záložník Alexandre Song. Kouč Martin Hašek našel rychlými brejky a náročným represinkem cestičku k úspěchu.

Liberec proti Něftči Baku (2:1)? Úplně to samé. Ázerbájdžánský celek byl technicky lepší, dominoval v kombinaci a držení míče, ale výhru slavil trenér Zsolt Hornyák, jehož svěřenci si s účastníkem evropských pohárů poradili především díky organizaci hry a taktické disciplíně.

A přesně o tomhle bude jarní část FORTUNA:LIGY, která startuje za necelé dva týdny. Žádný med, ale drsné bitvy na promrzlých terénech o každý bod. Uspějí jen ti nejodolnější.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud