Miliardy bych do fotbalu nepumpoval, tvrdí byznysmen Šimáně. Slavii chybí rozdílový hráč

Naposledy přibyl miliardář Karel Pražák v Pardubicích, hovoří se o vstupu Michala Strnada do Plzně. Ligový fotbal táhne. „Pokud bych se do něho někdy vrátil, už by šlo mnohem více o projekt hodně vzdálený emotivnímu a riskantnímu rozhodnutí zachránit Slavii,“ říká Jiří Šimáně.

Co vás vedlo k tomu, že jste se stal správcem svěřenského fondu, do něhož David Trunda převedl většinový podíl v mladoboleslavském fotbalovém klubu?
„Můj vztah k Boleslavi je známý, otec z tohoto kraje pochází a v počátcích působení klubu v první lize, někdy před pětadvaceti lety, jsme jako společnost Čedok byli i jeho největším sponzorem. Podobně blízko mám k Davidu Trundovi, kterého dlouho znám a vzal jsem si ho jako generálního ředitele do Slavie. V loňském roce se s panem Dufkem dohodl na tom, že od něho jako majoritního vlastníka koupí klubové akcie. Po zvolení do čela fotbalové asociace se ocitl v situaci, kdy byl nucen vyrovnat se s potenciálním střetem zájmů, který vyřešil v rámci svého předvolebního slibu vložením klubu do svěřenského fondu. A já se stal jeho správcem. Neznamená to nic jiného než to, že jsem se stal strážce pokladu a on mi věří, že mu nezmizí.“

Zmínil jste dva základní důvody, proč tento krok nebyl zas takovým překvapením. V souvislosti s Boleslaví se o vás dlouhodobě mluví, Josef Dufek zmínil, že jste se podílel i na investicích do hráčů. Zasahoval jste také do strategických rozhodnutí klubu?
„Ne, nikdy to nedošlo tak daleko. Byly to třeba ad hoc výpomoci při získávání hráčů a podobně. Josef Dufek i David Trunda ke mně měli důvěru a věděli, že fotbalu, myslím, trošku rozumím. Ptali se mě na názor v jednotlivých věcech a já ho rád sdělil, protože mě fotbal zajímá a sleduji ho. V této rovině jsem se na činnosti klubu – ve velkých uvozovkách – podílel, ale tím to končilo. Do jeho strategie jsem nezasahoval, to byla věc jeho akcionářů.“

Institut svěřenského fondu není v Česku pořád moc zavedený. A vložit do něho podíl v klubu je vlastně unikátní. Může to v tak specifickém prostředí vůbec fungovat?
„Může. Fotbal je byznys jako každý jiný. Do fondu můžete vložit nemovitost, průmyslový podnik, v podstatě jakékoli aktivum a tedy i klub. Že David Trunda šel touto cestou ve fotbale jako první, je fakt, ale to je asi tak všechno. Klub nadále řídí jeho management, představenstvo a na jejich činnost dohlíží dozorčí rada, ve které sedí zástupci největšího podniku v zemi – Škody Mladá Boleslav.“

Co bude přesně náplní vaší role? V jaké míře můžete nebo budete zasahovat do dění v klubu?
„Budou se mnou projednávat zásadní rozhodnutí týkající se dalšího směřování klubu a diskutovat o nich. Budou mi předkládat zápisy ze schůzí představenstva a dozorčí rady, výroční zprávy, audity a tak dále.