Šikovný záložník Šimon Falta odchází z Olomouce s ohledem na svou kariéru minutu po dvanácté, ale zase ne tak pozdě, aby z ní nemohl vymáčknout ještě víc. Plzeň by mu měla sedět, stejně jako progresivní trenér Adrian Guľa. Cestu do sestavy Viktorie má navíc umetenou díky aktuálním problémům tamních křídelníků. Prosadí se však Falta dlouhodobě, nebo mu tlak a konkurenční prostředí sváže nohy? U levonohého virtuose nerozhodne fotbalový um, ale mentalita.
Prosinec 2016, tehdy třiadvacetiletý Šimon Falta absolvuje krátkou stáž v Bröndby Kodaň. Dánský velkoklub jej chce vidět, přestože Olomouc je v tu chvíli schovaná v druhé české lize. Na seznamu ho mají i další kluby, třeba Mladá Boleslav.
Zase o tak velké překvapení nicméně nejde, onen rok je totiž pro Faltu navzdory sestupu zlomový. Pod trenérem Václavem Jílkem se totiž záložníkova nálepka mění z věčného talentu na oporu týmu.
Konečně, protože se to obecně očekávalo mnohem dřív. Vždyť kouč Roman Pivarník mu dal přičichnout k elitní soutěži už na jaře 2013.
Kdybyste si na papírek napsali čistě fotbalové dovednosti, kterými by měl moderní hráč disponovat, aby uspěl i na velké evropské scéně, došli byste k závěru, že spoustu z nich má rodák z Dolní Dobrouče ve svém repertoáru.
Dynamika.
Kondice.
Herní inteligence.
První dotyk.
Orientace v časoprostoru.
Brilantní levačka.
Jemná technika.
Díky všem těmto atributům se Falta probojoval i do reprezentace (2017) a v často vzpomínaných zápasech proti Seville (2018) se slavným protihráčům vyrovnal natolik, až to veřejnost praštilo do očí. Jinak řečeno – uspěl v tom nejtěžším možném testu vlastních kvalit.
Proč se tedy kariérní posun koná až nyní, po dvou a půl letech, krátce před jeho osmadvacátými narozeninami? Protože ladný projev není vše, a byť to zní klišovitě, rozhodují i jiné vlastnosti: zejména mentalita.
Jestliže se totiž v souvislosti s „předržovanými“ odchovanci na Andrově stadionu zmiňuje slovíčko pohodlnost, platilo to i pro Faltu, který na své obrovské předpoklady občas hřešil. Nešla z něj cítit touha prosadit se jinde, o které tak často mluví trenér Radoslav Látal či kapitán Roman Hubník.
Kousnout se, makat, upozornit na sebe, prodat se a vydělat peníze sobě i mateřskému celku – tak to bylo v Sigmě dřív. Samozřejmě, mnohdy jakékoli začínající námluvy se zájemci okamžitě zatrhlo klubové vedení, což je dosti demotivující, ale v poslední době jako by se do hlav produktů tamní akademie spíš vkrádala myšlenka, že je přece pohoda strávit celou kariéru doma a mít se hezky.
Jestliže chce Filip Pešán rozfoukat teplíčko českého hokeje, Hanáci by mohli přemýšlet o tom samém ve svém vlastním prostředí.
Proč se za poslední dobu ve velkoklubu po přestupu pořádně prosadil jen Lukáš Kalvach (a oklikou Petr Ševčík)? Protože měl za sebou drsnou zkušenost z Táborska, která mu extrémně pomohla nejen výkonnostně, ale hlavně psychicky. Vyšel ze své komfortní zóny. A supertalent David Zima zase ještě neměl čas v Olomouci zakrnět, před transferem do Edenu řešil maturitu, ne nového bavoráka.
Faltovu aklimatizaci v Plzni urychlí současný stav jeho konkurentů: Jan Kopic je zraněný a Adriel Ba Loua prý stále trčí v Africe, takže se mu otevírá cesta do základní sestavy. Pokud ne hned v Příbrami, tak do konce ledna určitě. Možná i proto – jakkoli to může znít opět pohodlně – si vybral Doosan Arenu a ne Slavii, která jej rovněž naťukávala a lákala od léta. O něčem to vypovídá.
Někdy je lepší do nového prostředí přijet až „last minute“ nezatížený atmosférou podzimních průšvihů a skočit do toho z voleje bez rozmýšlení.
Aby však fotbalový básník a otec dvou synů ve Viktorii zanechal výraznou stopu nejen na startu angažmá, ale dlouhodobě, na maximum rozvinul svůj potenciál a třeba se posunul ještě dál (do třiceti to pořád ještě není úplně sci-fi), musí se mentálně nastavit, že pohodička a jistý flek už nejsou zaručeny. Laxní přepínání do defenzivy či neochotu jet na krev mu již nikdo neodpustí.
V téměř osmadvaceti letech je třeba umět tahat tým z bryndy, když se nedaří, ne se svézt s úspěchem a vyčnívat jen v „růžových“ chvílích, kdy je mužstvo v laufu, jako byli Západočeši na jaře nebo Sigma v té nejlepší Jílkově éře.
Tvrdý boss Adolf Šádek potřebuje vítězné typy s nadstavbou, v opačném případě se s nimi nemaže. Umělců má v kádru hodně.
# | Tým | Z | Skóre | B |
---|---|---|---|---|
1 | ![]() | 34 | 85:20 | 86 |
2 | ![]() | 34 | 82:43 | 74 |
3 | ![]() | 34 | 59:33 | 69 |
4 | ![]() | 34 | 58:33 | 63 |
5 | ![]() | 34 | 60:45 | 58 |
6 | ![]() | 34 | 44:32 | 52 |
7 | ![]() | 34 | 41:42 | 52 |
8 | ![]() | 34 | 48:38 | 49 |
9 | ![]() | 34 | 40:40 | 45 |
10 | ![]() | 34 | 40:37 | 43 |
11 | ![]() | 34 | 49:54 | 39 |
12 | ![]() | 34 | 37:49 | 39 |
13 | ![]() | 34 | 33:47 | 38 |
14 | ![]() | 34 | 30:50 | 32 |
15 | ![]() | 34 | 34:66 | 30 |
16 | ![]() | 34 | 33:57 | 26 |
17 | ![]() | 34 | 26:65 | 25 |
18 | ![]() | 34 | 23:71 | 17 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
