Charouz zjistil, že není jednička. Tak šel
Stát se velkým hráčem je umění, odejít v pravý čas rovněž. Je to i případ Antonína Charouze? Anebo známému manažerovi v podstatě nezbývalo nic jiného než vyklidit pole silnějším dravcům?
Podle všeho Charouz vycítil, že ztrácí pozici šéfa a postupně oslabuje jeho pozice. Skoro 20 let sháněl finance pro hokej (samozřejmě i pro sebe), jenže poslední roky se penězovod zpomalil, reklamace ze strany extraligových klubů byly čím dál častější a hlasitější, přecházely až do osobní roviny.
Do toho dlouhou dobu marně sháněl kupce pro Spartu. Žádná velká radost z práce… Bylo znát, že hřmotná postava protřelého šíbra začala ztrácet na síle, ani byznys nešel tak dobře jako dřív.
Ještě před měsícem si plánoval, jak do Sparty pustí ruský vliv, v budoucnu se pokusí o průnik na mapu NHL. To první skutečně nastalo, ovšem první ovoce společné dohody budou sklízet jiní.
Ti, jimž došlo, že Charouzovo impérium není složité získat pro sebe a tím pádem jejího velitele vyšachovat z velké hry. Než aby se svět dozvěděl, že byl dlouholetý hokejový boss odklizen mocnějšími, sám přispěchal s prohlášením, že kvůli únavě končí.
V hokeji zařadil zpátečku, dopředu může jen mezi kamarády motoristy.
