Hvězdný Jaromír Jágr na jihu aneb: Zvedněte už ty prdele!
Co může být v těchto dnech víc pro tuzemského hokejistu, než si zahrát doma na vyprodaném stadionu proti Jágrovi a jeho koncertující partě?
Spousta extraligových hráčů právě nyní zažívá nejsilnější okamžiky kariéry, nastupuje proti borcům, kteří právem patří do úplně jiné ligy a pokouší se o to, co málokdo dokáže: zastavit elitní kladenské komando.
Tedy skoro o nemožné. K tomu je podpora davu vlastních fanoušků vyloženě nutností.
Ideálně vyhlížel avizovaný návštěvnický nášup v Českých Budějovicích. V neděli byl po dlouhé době zimák napěchovaný až po střechu, absolutní možná cifra 6421 diváků jistě nebyla konečná.
Jenže...
Že by vám z rachotu obecenstva dunělo v uších, to tedy ani náhodou. Kdyby vám snad soused na sedačce vyprávěl vydařený ostrovtip a vy se při pointě neudržel, půlka stadionu si na vás ukáže.
Nebýt kotle budějovických fanoušků, kteří se neunavitelně starali o kulisu nevšedného zápasu, v aréně bylo ticho podobné tomu v kině.
Však už to skalní příznivci nemohli ke konci utkání vydržet. Jakmile ve snaze rozjet mexickou vlnu zůstávali u usedlejších diváků dlouho nevyslyšeni, na tiché přítomné zabral až pokřik: „Zvedněte ty prdele!“
Takhle, třeba pro Jaromíra Jágra to byl tuze příjemný podvečer. Výrazným způsobem zajistil jasnou výhru 6:2, a co víc, po prvním gólu jej „cizí“ fanoušci zahrnuli aplausem.
To se musí ocenit, hezké gesto. Prokázalo, že zhruba tři tisícovky přišly jen kvůli legendární osmašedesátce. Kochat se. A většinou mlčky.
Ovšem pro budějovické borce to kdovíjaké pošušňání nebylo. Kašpařík, Ptáček, Kotalík a spol. by rozhodně uvítali, kdyby v nerovném boji čerpali z ochozů patřičnou podporu. Ta ale nepřicházela.
Jasně, rychle prohrávali, tak proč je ještě povzbuzovat…
