Konec sentimentu. Pešán, Straka a Špaček musí dát práci nový rozměr
Éra Miloše Říhy je pryč, s ní i stesky, jak je nefér, že kvůli koronavirové závoře nedostal další prostor. Sentiment postupně vyprchává. Musí. Dvouletý pakt dospěl do konce, jede se dál. Musí.
Souhlasím s tím, že šance na zisk medaile z letošního šampionátu byla zajímavá a je vážně na pytel, jak to celé dopadlo. Loni v Bratislavě se Češi ocitli na dotek bronzu, předváděli dobrý a chvílemi velmi atraktivní hokej.
To vše za okolností, kdy vedení týmu a kabina navzájem teprve poznávaly vlastní představy o fungování celku a uvnitř to haprovalo víc, než vylézalo navenek. Ale to jen pro dokreslení.
Testování mezi hráči a trenéry odpadá
Sám Říha později připustil, že mnohým věcem přicházel na kloub za pochodu. Že i on, kouč, ošlehaný stovkami těžkých bitev doma i v cizině a s šesti křížky na krku, se učil. A leccos naučil.
