Video se připravuje ...
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORÁKA | Pokaždé mě nadzvedne zpráva o pokutě extraligového velínu na některou z klubových adres, obsahující složenku na deset tisíc korun za komentování výkonu rozhodčích v den utkání. Poslední případ? Třinecký obránce Milan Doudera, jenž věcně a bez vulgarit okomentoval počínání Jaromíra Jágra při vzájemném utkání.
Doudera se vyhnul přímému hodnocení ve stylu, že sudí kladenské hvězdě odpouští fauly. „Se vším respektem, co on si tady dovolí a co mu prochází, by mu v žádné jiné lize neprošlo. Viz dneska, co se zase dělo. To je až úsměvné. Tak to je, musíme s tím bojovat,“ pravil. Jenže i takto je to závadné.
Na doplňující novinářský dotaz, zda má na mysli Jágrovy háčky a dva nepotrestané fauly na Růžičku a Kovařčíka nebo občasné debaty se sudími, Doudera odvětil: „Nebudu to komentovat. Nechci dostat pokutu nebo něco… My jsme se tomu pomalu až museli smát, to bylo jako až trapný,“ dodal bek s tím, že to, co bylo v Třinci, ale co je i na jiných stadionech nezřídka k vidění, nepovažuje za Jágrovu chybu.
Co se doopravdy stalo? Doudera upozornil na poměrně častý jev. U Jágra (nejspíš vzhledem k jeho velikosti a zářivé minulosti) arbitři občas přimhouří oko. Anebo nevidí. Obojí není dobře. Do soutěže to přináší neklid. A je záhodno s tím něco dělat. Dozví se veřejnost řešení směrem k rozhodčím? Nedozví. Možná vůbec žádné není. Lidem se předhodí informace o trestu klubu za počínání hráče, jenž se dosti vzdáleně dotkl sudích – porušil pravidla. Druhá strana je z obliga.
Hokejoví arbitři v Česku mají nádhernou práci, čelí minimálnímu tlaku. Na dresech číslo, žádná jmenovka, na place navíc ve dvou. Zcela anonymní. A nikdo se na jejich adresu po utkání nesmí vyjádřit, což platí i z druhé strany. Během sezony sudí s médii nemluví.
Jaký to rozdíl oproti jejich fotbalovým kolegům z FORTUNA:LIGY. Ta diference je neuvěřitelně veliká. Výkony fotbalových sudích se v médiích pitvají mnohdy víc než produkce hráčů. Často jde o oprávněné nářky zúčastněných, jedno se však mužům s píšťalkou nedá upřít. Fotbaloví sudí se na rozdíl od hokejových neschovávají, nejsou chráněni pomalu jako malé děti, hovící si v bavlnce.
Ondřej Berka nedávno v Ostravě odpískal tři pokutové kopy, dva proti Baníku. Z tribun na něj pokaždé pršela nenávist domácích fans. Po utkání neměl problém o svých verdiktech mluvit přímo před kamerami. Jeho kolega Pavel Franěk v pražském Edenu nedlouho poté nasázel Plzni tři červené karty, na hřišti i u laviček probíhala nefalšovaná válka. Druhý den poskytl Sportu rozhovor, kde upřímně a bez vytáček glosoval své počínání, před žádnou otázkou neuhýbal. Bravo.
Představa, že se podobná aktivita děje na domácím hokejovém rybníčku, je naprosto nemyslitelná. Tady jste úplně vedle. Tradiční argument, že by se hodnocení zápasů proměnila ve změť nadávek na muže v pruhovaném, je zoufalou a letitou výmluvou. Sudí jsou součástí hry. Tečka. A tak se k tomu musí všichni postavit. Nedělat, že rozhodčí neexistují a že tepat se může jen do hráčů.
Stojím si za tím, že hokejisté i trenéři by se v nové éře upřímnosti zvládli orientovat. Dříve či později by se naučili ovládat. Jsou to profesionálové. Zkrátka to musí umět. Pokud to přeženou a jejich komentáře budou za hranou, nechť kluby pykají, ale tahle celoplošná cenzura je úplně mimo.
Znovu jsem si to ověřil po nedělním duelu v Brně, kde trenér Jiří Kalous ochotně popisoval svůj pohled na diskutabilní uznání gólu Sparty. Mluvil v klidu o tom, že se mu výrok rozhodčích nezdál, že to viděl jinak. A řekl proč. Normální věcná diskuze a podání vysvětlení i pro nazlobené fanoušky Komety. Sám si přitom byl vědom, že dělá něco, co dle pravidel nemá. Ale nechtěl trapně prohlásit: Bez komentáře… Nakonec ironickým úsměvem poděkoval novináři za dotaz a pokutu 10 tisíc. Která jen tak mimochodem od ředitele soutěže nepřišla… V tom je také binec, co si budeme povídat. Ale proboha, čím se Kalous provinil?
Dejte v klubech hráčům a koučům školení, jak výkony sudích ohodnotit, aby přitom neztrapnili sami sebe ani oddíl. Převezměte odpovědnost. Tohle je vhodné řešení, ne jen věčné zákazy. A hlavně už tohle nesmyslné rádoby korektní pravidlo sprovoďte ze světa. Roubík v ústech hokejistů a jejich trenérů absolutně nepatří do dnešní doby. A je úplně jedno, že to tak kluby chtějí. Někdo má za soutěž odpovědnost, ten by se měl zamyslet a konat.
Chvíle, kdy aktéři duelů budou nudně pokládat jednu frázi za druhou, aby neporušili protokol, se neúprosně blíží. V lepším případě. Protože každý, kdo četl Douderovy nevinné výroky, si dá příště pozor a bude blábolit o štěstíčku nebo smůličce.
Tohle chceme? Hokej nejspíš zasáhne, až bude pozdě.
Témata:
fotbal, rozhodčí, blog, sudí, komentář, chyby, Miroslav Horák, sport, hokej, Tipsport extraliga, FORTUNA LIGA, komentář miroslava horáka, ročník 2021/22, Fotbal na Heureka.cz
Související články
