Zlatá nálada trvá, z nároďáku čpí touha dál válet. Bravo (taky) pro Zadinu
BLOG MIROSLAVA HORÁKA | Po mnoha letech, kdy objíždíte turnaje Euro Hockey Tour, se naučíte spolehlivě vnímat nálady v reprezentačním týmu a kolem něj. Bez nejmenší potřeby přikrášlovat je na místě tvrzení, že aktuální atmosféra v národním mužstvu je nejlepší za poslední roky, možná v celé historii přehlídky evropských velmocí. Co za tím v základu stojí? Vymáčknout ze sebe 100 a někdy i více procent, když jste v laktátu, být v souladu s představami trenérského štábu. Vše funguje ve vzácné symbióze.
Zlatá nálada trvá. Rulíkovi hoši s devíti body ovládli Švýcarské hry, předvedli nejvíc ze všech.
V budoucnu zase přijdou slabší chvíle, přestane se dařit, bude se hledat chyba, u čehož je vždycky přítomen horší vzduch. Ze srazu národního mužstva se pak vracíte unavenější, protože bodů a splněných úkolů je méně a vzhledem k nabitému programu v klubu a malým či větším zraněním se leckomu příště nemusí po repre tolik stýskat. Tohle platilo nezřídka v minulosti a upřímně, dává to i logiku. Hokeje je hodně.
Dnes je leccos jinak. V Pardubicích a poté ve Fribourgu se česká pohoda rozlévala po chodbách BCF arény, která mj. hostí mistrovství světa 2026.
