Trest na pět zápasů pro sudího Matějka je v pořádku. Bohužel...
Rozhodčí Radek Matějek dostal za chybně řízený šlágr sedmého kola mezi Plzní a Spartou pětizápasovou stopku. Taky si myslíte, že na to, kolik toho stihnul zpackat, je to hanebně málo? Hm, tak já si to nemyslím, i když bych mu nejradši dal distanc na doživotí.
Fakta jsou ta, že Matějek to víc zvrtat mohl jen těžko. Písknul penaltu, kterou neměl, a nepísknul tu, co měl. Pokud jen díky tomuhle Plzeň vyhraje o chlup před Spartou ligu, měli by Západočeši sudímu poslat nějakou odměnu.
Jestli už ji ovšem neposlali před zápasem...
A v tom je ta největší potíž. Ta atmosféra všeobecné a tak moc pochopitelné nedůvěry. Kdo tu věří Matějkovi, jenž hrál hlavní roli v památném zářezu Liberec–Mladá Boleslav 2:3 v sezoně 2005/2006, že se mu zápas tentokrát opravdu „jenom“ nepovedl?
Kdo má věřit Plzni, která zaměstnává Františka Myslivečka, že tenhle disciplinárkou za korupci potrestaný sportovní ředitel řídí jen to, co má?
A šéfce sudích Dagmar Damkové, přítelkyni velkého šíbra Romana Berbra?
A cinklému Miroslavu Peltovi, jenž tomu všemu předsedá?
Střízlivě uvažující člověk v žádném případě.
Jenomže komise rozhodčích nemůže dát na pocity, i kdyby chtěla (mimochodem – chtěla by?). Proto se řídí jenom fakty. A po jejich posouzení pětizápasový distanc odpovídá Matějkově prohřešku. Čistě matematicky vzato to opravdu není málo, je to šestina celé soutěže.
Taky to ovšem znamená, že za měsíc a půl je tento sudí zpátky. Připraven pískat další důležité ligové zápasy.
Například duel Sparta–Plzeň se kope poslední březnový víkend.
