František Chvalovský, kdysi suverénní muž číslo jedna českého fotbalu, v exkluzivním rozhovoru pro Sport magazín přiznal, že má chuť vést Slavii. Sehnal by prý více než sedmdesát milionů korun ročně a díky tomu by klub i řídil. Pokud to vyjde, do křesla prezidenta červenobílých dost možná posadí klubovou legendu Vladimíra Šmicra.
Když to tedy vyjde, je to dobrý nápad?
Má úplně první reakce byla: hloupost. Šmicer je tou slávistickou ikonou a naprostý sympaťák k tomu a sáčko mu sluší, jenže jenom navenek. Uvnitř sebe prostě funkcionařinu nemá, deset dvanáct hodin den po dni neodpracuje, vizionářem tuplem není. Golf a vínečko, to mu určitě voní víc.
Ale dá se na to kouknout z jiného konce. Od těchhle záležitostí v klubu bude právě Chvalovský a jím dosazený management. Šéfovi umazanému podezřením z miliardového úvěrového podvodu poslouží jako otevírač dveří. Což není míněno hanlivě. Koneckonců, takto prý docela spolehlivě na Bohemce funguje Antonín Panenka. Uznávaná tvář s knírkem, za níž přicházejí ti, co klub fakticky vedou.
Tvář Šmicrova, nenuceně rozesmátá k tomu, navíc zabírá i v cizině, bývalý legionář se domluví anglicky a francouzsky, což platí za další nezanedbatelné plus.
Mimochodem, kdo věřil Pavlu Nedvědovi, že se prosadí v Juventusu v kopačkách i lakýrkách? Spíš menšina, a teď se zdá, že jeho role není docela zanedbatelná. Je asi z povahy pracovitější než Šmicer, ale život ho (alespoň dosud) taky nepřipravil na úřednickou roli. Ovšem působí jako zásadní postava Staré dámy, přitom kdo ví, nakolik jeho pozice překračuje tu, o níž tu mluvíme v souvislosti se Šmicrem.
Chvalovský tvrdí, že Šmicer je poklad, který je třeba udržovat, rozvíjet. Že by si s ním poradil. To je klíčové, Šmicer potřebuje vedení, třeba manažerský post u české reprezentace mu neseděl. Ale reprezentativní post, klidně ten prezidentský, u jeho Slavie by mu ve spolupráci se zkušenějšími padnout mohl.