Tuhle sezonu nešlo dohrát tak, aby všichni byli spokojení. To jsme začali tušit někdy v půlce března a brzo se to přeměnilo v jistotu. Pak už jsme v čase sledovali snahu nalézt takové řešení, které naštve co nejméně lidí. Nebo ještě lépe: naštve co nejméně lidí a nebude u něj hrozit, že ho některá strana napadne skrze paragrafy.
Hlavní postavou celého příběhu se stal z logiky věci ligový předseda Dušan Svoboda. Asi by si měl s odstupem přiznat, že se v něm občas lehce ztrácel. Nemusí si to brát hned zle, věc měla vývoj a jeho hlavní zájem, tedy dohrát ligu včetně nadstavby a baráže, je z ekonomického hlediska naprosto pochopitelná.
Kdo někdy řídil firmu, ví, že peníze jsou až na výjimky vždy až na prvním místě. A tady za těmi penězi stojí sponzoři, kteří je dali v takové výši v návaznosti na jistý herní formát. Ten nebude částečně naplněn v této, ale především (v podobě chybějící skupiny o titul) v příští sezoně.
Proto se Svoboda tolik bránil nenaplnění domluveného formátu. Proto to pochopení pro jeho kroky.
Na co si musí dát propříště pozor, jsou ultimativní výroky, které ho později mohou doběhnout. Výroky vyřčené proto, že spíš než skutečnost reflektovaly aktuální přání jejich autora. Třeba to, že se nemohou měnit pravidla v průběhu soutěže nebo že F:L bude v případě nedokončení ročníku napříště hrát sedmnáct týmů. Opak se stal v obou případech pravdou.
Nakonec se mu – nepochybně pod tlakem okolních vlivů i lidí a za jejich pomoci – podařilo řešení, které v tuto chvíli ublíží nejméně, najít. Smutnit bude jenom jeden tým. Buď poslední z první ligy, nebo třetí z druhé. V každém jiném případě by naštvaných bylo víc. Pro mě to je řešení správné, protože zkrátí neúnosně se vlekoucí „dokončovací práce“.
LFA zaslouží uznání za to, že se v čase nejpevněji uvázaných roušek nezalekla, nehodila balony do bedny a soutěž umožnila dohrát. Platí to, i kdyby se poslední dvě kola skupiny o záchranu neuskutečnila.
Teď ji čeká zásadní úkol. Upravit soutěžní řád. A to dvěma směry.
Jednak aby z něj zmizely všechny nášlapné miny. Třeba a nejenom ta, která v případě nedohrané skupiny o záchranu udělá z kvalifikačního zápasu o Evropu zbytečný přátelák.
A jednak tak, aby nabízel řešení na všechny myslitelné zádrhele, které vyšší moc přinese.
