KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠKVORA | Ta stará dobrá Anglie dokázala během EURO připomenout světu, přinejmenším tomu fotbalovému, že dokáže být taky docela špatná. Stihla toho za krátký čas docela dost. Bučení při hymně, povýšené přehlížení nesmyslné penalty, laser v obličeji soupeřova brankáře. Tak trochu prkotiny, ovšem nabourávající obrázek země gentlemanů a kavalírů.
To nejvýraznější si Anglie nechala na konec – řádění fanoušků plné násilností v souvislosti s finále proti Itálii. Ano, řeč je o té Anglii, která co do práce s diváky platí za učebnicový model, téměř ideál.
Ostuda, nepochybně. Někdo to dává do spojitosti s brexitem a vypuštěním negativních nálad do společnosti. To je jenom těžko prokazatelná souvislost, spíš argumentační faul.
Tyto čerstvé události jsou však zároveň docela vhodnou příležitost k připomenutí, že fotbal se nedělí na ten český, prohnilý, a západní, vzorný. Že oblíbená věta „To se může stát jenom u nás“ většinově neplatí. Téměř vše, co se děje v Česku, nalezne paralelu tam, kde jsme se po Listopadu naučili hledat vzorce chování.
V Evropě, které se říká vyspělá.
Je tedy pravda, že v Česku aktuálně probíhají dvě kauzy s dvěma nejmocnějšími fotbalovými bossy nedávné minulosti. Na úrovni policejního vyšetřování se řeší kauza kolem Romana Berbra, českého fotbalového černokněžníka. Defraudace, ovlivňování utkání, nelegální sázení a nejenom to. Síla.
A rovněž v běhu je případ někdejšího předsedy Miroslava Pelty ve věci sportovních dotací, který dalece přesahuje čistě fotbalové hřiště. Tady ovšem opatrně, protože probíhající soud zatím rozhodně neprokazuje, že by z lavice obžalovaných měla vést cesta do vězeňské cely.
Teď se však podívejme do zahraničí, stačí na posledních pět let, co se děje
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
