Můžeme začít tím, že Petr Rada se neumí ohlídat, emoce mu dávají knokaut snad v každém zápase, jen občas ho nedostanou na zem. A pak připojit ještě pár řádek, že to je buran, což tak trochu je, že jako trenér se má hlídat víc, že s rasismem pohár přetekl, protože bolí víc než nadávky, a že si stopku na dvě třetiny roku zaslouží.
Ale nebuďme alibisty: Nezaslouží. Trest ano, ale ne trest, v uvozovkách, smrti.
Fotbal jsou vysoké emoce, a co se v nich řekne, se tak v podstatě nikdy nemyslí. Petr Rada nejspíš není rasista, s běžným tepem by pravděpodobně nic takového nevyslovil. Navíc v jeho očích to, co vyslovil, není tím, jak to chápe dnešní doba. Prostě nadávka, jakých lítá na hřišti i vedle nepočítaně.
Vždyť se po zápase s Tomášem Poláchem potkali, dali kafe a vzájemně se omluvili. Nesedělo by víc dát mu – třeba – pět zápasů, tučnou pokutu k tomu a snad všichni by byli spokojeni?
Podle mě zcela jistě a mimochodem si to myslí 68 % z téměř 1500 čtenářů iSport.cz, kteří ještě večer hlasovali v anketě.
Jenže zmíněná dnešní doba si žádá za taková provinění postihy, které zvoní. Bum, osm měsíců. Možná si nějaký redaktor napíše nesouhlasnou poznámku, ale ti, co drží klíče od dveří pokroku, jimi pochvalně zacinkají. Ale být to naopak, přišla by smršť, které se brání jenom těžko.
Navíc, ta smršť by třeba přišla i od UEFA, která v tomto pochodu korektnosti mává praporem z první řady. Takže raději pěkně zostra, ať se na nás někdo z ústředí nepodívá...
Jsme přecitlivělí, hyperkorektní bez nadhledu. Hlavně se nikoho nedotknout.
Abychom se tedy pochopili: Petr Rada hrubě přešlápl, má za to pykat a neomlouvám ho. Ale tenhle trest je z jiného světa. Chceme ho?