Pešán se chová jako premiér. Všichni to dělají špatně, on ne
Předně budiž Filipu Pešánovi ke cti, že si nehraje na neviditelného. Dřív totiž bývalo zvykem se po neúspěchu juniorů schovat, zhasnout a počkat, než zase všechno vyšumí. Poté následoval servilní rozhovor na spřízněném webu či v jiném médiu a jelo se dál. Svazový šéftrenér a kouč reprezentace po dalším sedmém místě dvacítky na mistrovství světa vystoupil velmi rázně. Hlavní však bylo, co řekl. Zabodl vidle do všech, kdo hokejovou mládež vychovávají. Něco jako: zatímco my nahoře se můžeme stavět na hlavu, vy se jen flákáte a kazíte nám to.
Spoustě lidí hnul žlučí. Dotčené a popudlivé reakce se daly čekat, stejně jako že v zimě pořád ještě někdy padá sníh. Jenže všechno je obrazem této společnosti a jejího řízení. Povýšenost mocných, rozhádanost, sliby, lži – a skutek utek. Makáme, zařídíme, zajistíme, postavíme, vyřešíme. Bude líp.
„Ač jsem zcela apolitický, přirovnám to k tomu, že za covid může Babiš, ale že lidi nenosí roušky, to nikoho nezajímá,“ řekl taky Pešán. Sám se jako premiér chová. Něco nařizuje, ale když se ukáže, že to nefunguje, nepřizná chybu a svede všechno na ty, jimž to nakázal.
Bez rozdílu znectil práci všech, kdo se ve velké většině snaží plnit svoje poslání co nejlíp. Zato třeba na svaz přivedl odborníka, jako je skill coach Tomáš Pacina. Ten prošel mimo jiné stejným klubem, v němž působil Sidney Crosby. Potom tu vykládal, jak nosíme velké brusle. Když se nevědělo, co s ním, dostal na starost ženy.
Nebo litoměřická „Dukla“. Útočiště pro mladé hráče, ovšem zároveň budí dojem útulku pro dávno odrostlé juniory, kteří by se jinde nechytali.
Pešán měl říct: „Je za minutu dvanáct, musíme se konečně probrat a bude to mít tvrdé důsledky.“ Částečně to za něj udělal
