Scolari přimrzl k titulu z roku 2002. S Nizozemci potvrdil neschopnost
Přišel před novináře a šermoval jim před očima výsledky. Brazilský trenér Felipe Scolari se takhle obhajoval po sedmigólovém výprasku od Němců, že jeho bilance u mužstva je dobrá, a tudíž nemá proč žlutou loď opouštět.
Po utkání o třetí místo mu to snad už nikdo nemůže zbaštit. Čert vem porážku 0:3, Brazilce stejně vždy zajímá jen zlato. Podstatná byla hra – opět neměla parametry, která by opravňovaly k úvahám o titulu mistra světa.
Naopak, tenhle fotbal už nestačí ani na stupně vítězů.
Stačí si změřit vzdálenost, která zívá mezi obránci a útočníky. Je to lán světa, přitom moderní učebnice říkají, že hloubka mezi defenzivní a ofenzivní řadou má být při bránění 20 metrů.
Kdo myslel, že rozsypanou hru a chyby při zónové obraně spraví po návratu do sestavy stoper Thiago Silva, byl ve 2. minutě vyveden z omylu.
Brazílii totiž trápil neexistující systém hry a ne absence jednotlivců.
Jinak by se nemohlo stát, že by pět nešťastníků ve žlutých dresech útočilo do osmičlenné oranžové přesily a z lavičky nepřišel pokyn, aby je zezadu další doplnili. Když už to mužstvo nemělo z tréninků zažité pod kůží. Takhle si z kanárků mohli Nizozemci dělat legraci, protože je soupeř mohl přečíslit jedině, když by sami utekli z hřiště.
Kouč Karel Brückner s oblibou opakoval: „Za špatné bránění může trenér, za vstřelené góly kvalita hráčů.“
Pokud se chce Brazílie vrátit na výsluní, měla by to vzít na vědomí. Fotbal se vyvinul a už v něm na lavičkách nemohou sedět pouze motivátoři, ale odborníci, kteří umí dát mužstvu jasnou tvář a vizi. A ještě ji umět společně s hráči převést do praxe.
Scolari progres nezachytil. Zdá se, že přimrzl k titulu z roku 2002.
