Pavel Ryšavý
9. srpna 2022 • 23:49

Rulík a Pešán: Na medaili to není. Podobná prohlášení a přitom tak jiná

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
PRVNÍ DOJEM: Tak trochu špinavý zápas. Kluž dala Slavii ochutnat Balkán
Hertl vzal syna na led: Chtěl jsem, aby to prožil se mnou. Šimek popsal zážitek z Václaváku
VŠECHNA VIDEA ZDE

KOMENTÁŘ PAVLA RYŠAVÉHO | Když dva říkají v podstatě totéž, nemusí to být to samé. Filip Pešán byl zneklidněn, když před rokem mluvil jeho útočník Jakub Vrána o zlatu z dospělého MS. Kouč dvacítky Radim Rulík byl zděšen, když si přečetl, že se vůbec spojuje jeho dvacítka na MS s medailí. Stejné střílení do vlastní nohy? Ve druhém případě ne. Jen reálný popis stavu bez emocí.



Je totiž důležité vnímat celý kontext. Do Rigy 2021 Česko přijelo s talentovanými snajpry z NHL Dominikem Kubalíkem a Jakubem Vránou. Matěj Stránský trhal sítě v Třinci, Jan Kovář dorazil jako MVP švýcarské ligy a šampion soutěže. Šimon Hrubec vychytal triumf v KHL. Na turnaj, kdy se hráči zavírali do covidové bubliny, přivezlo Česko hodně nabitou soupisku. Mělo smysl mluvit o medaili, vůbec neznělo nafoukaně troubit, že zlato není tak vysoko.

Tým byl silný. Měl schopnosti, aby turnaj vyhrál.

Problém je, když se podíváte, odkud pobrala své hráče česká dvacítka. Není to urážka, pouze konstatování faktu. Samozřejmostí je, že každý ze sebe jde vyždímat maximum, nic jiného ani v zápasech borců kolem 20 let nečekáte. Není se na co šetřit. Takže za bojovnost se chválit nebudeme, u té všechno startuje.

Jen zákonitě je váš strop jinde, pokud hrajete juniorské soutěže a jiný strop má ten, kdo odehrál celou sezonu ve finské, případně švédské lize, dřel na farmě, nebo v jiné dospělé soutěži, nastupoval na přesilovce, měl roli, nebo už patří do NHL. Takové borce na MS do 20 let nabídne Kanada.

Do nejlepší soutěže někteří hráči z českého výběru dojdou taky, snad. Ale nejsou v ní proto, že zkrátka mají své limity a v 19 letech nejsou tam, kde se nacházejí reprezentanti Švédska, Finska a Kanady. Jiný případ je pak i samozřejmě výběr USA, který těží z úplně jiného vesmíru, má školství dokonale propojené se sportem. Když si řeknete, že mají Spojené státy na soupisce 19 hráčů z univerzity, zapomeňte na představy, že tam hrají nějací kluci s akné v jednom týmu proti klukům s pubertálním akné v druhém táboře. Na univerzitách nastupujete proti chlapům ve věku 25 let.

Český obránce Stanislav Svozil v souboji u mantinelu s Daliborem Dvorským
Český obránce Stanislav Svozil v souboji u mantinelu s Daliborem Dvorským

No a za Česko dorazili na turnaj i hráči, kteří většinu sezony odehráli v juniorské extralize. Znovu si to srovnejte, proti vám jsou soupeři z NHL, z farmy, z dospělých lig ve Švédsku a Finsku. Reálný stav je, že v tuhle chvíli na medaili prostě nemáte. Když jste tady šťastní za Jiřího Kulicha s Davidem Jiříčkem, v hokejově vyspělých státech jde o běžnou věc.

Neznamená to, že se česká medaile v Edmontonu nemůže nějak přihodit. Může. Zblázní se vám brankář, ve čtvrtfinále vás soupeř podcení, blbě se vyspí, nebo se vyspí moc, nebo netrefí do vlastní postele... Vyjde vám jeden zápas, chytnete životní formu, trenér dokonale trefí systém. V tomhle je sport krásný, že v jednom případě ze sta může i ten nadupaný favorit ztratit zápas proti někomu, kdo vyhrát nemá.

Zázraky přicházejí, ne tak často. Proto to jsou taky zázraky.

Díky dlouhodobé bídě je český hokej zkrátka v pozici, že tady musí doufat. Radim Rulík to nazval přesně. Problém je, že se netrénuje v tak vysoké intenzitě, jak by byla potřeba. Z Česka vycházíte s pomalejším zakončením, ne tak důraznou hrou kolem brány a dalšími limity. Nic vás k tomu netlačí. Kdo má talent, vyšponuje se sem mezi dospělými (ano, to už v Česku pak jde), nebo jinde po světě. Časem, protože na to má, dospěje později, aspoň dotáhne zbytek.

Pak je tady ale ještě jeden aspekt. Jestli hráči sní o medaili a je právě rozhovor s Jiřím Kulichem na iSport.cz tím, který Rulíka zděsil, tak může být kouč v klidu. Nešlo o velkohubé prohlášení, že zbytek světa přejedete jak zamrzlé jezero a ještě na skútru.

Reprezentační útočník mluvil o svém snu. Ty mají být vysoké, ne reálné typu, že zítra chcete přijít do haly a natáhnout brusle. Kdyby neměl své sny Jaromír Jágr, možná doteď hází hnůj na statku a NHL viděl tak maximálně v televizi. Sny jsou v pořádku.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud