Petr Sýkora
11. listopadu 2019 • 18:55

Pastrňákovi se vrací, že není sobec. Může se vyhoupnout hned za Jágra

Autor: Petr Sýkora
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Kdo je favoritem finále hokejové extraligy a jaké faktory mohou rozhodnout?
Zdrcený Trpišovský, Hranáč je teď NEJ stoper ligy. Co Svědík a plzeňská stopa?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Na samé špici bodování a střelců NHL máme českého hráče, což je skvělé. David Pastrňák skvěle pracuje v nejlepším útoku soutěže, hrozně bych mu přál dosáhnout stovky bodů. Z našeho pohledu to vypadá jako jednoznačná věc s tím, že má našlápnuto na mnohem víc bodů, ale kdo tomu rozumí, potvrdí vám, že stovka v bodech v NHL je úžasný výkon. A kdyby v rámci toho bylo padesát gólů... To by bylo fantastické!



Pokud v Davidově lajně zůstanou všichni zdraví, můžou padnout zajímavé rekordy. Pasta vždycky bude za Džegrem, ale může se vyhoupnout hned za něj a zapsat mezi nejlepší české hráče, kteří kdy NHL hráli. To už je hodně zajímavá historie.

Ale já tohle téma nechci moc rozebírat, nerad bych Pastu dostával pod ještě větší tlak. Během mé kariéry v NHL jsem se nikdy nechtěl moc vybavovat o bodech, ono se to nevyplácí. Buďme rádi, že to klukovi jde, přejme mu, ať mu drží zdraví a má klid na těch svých padesát gólů a sto bodů.

V NHL se řeší, která lajna je momentálně nejlepší, a podle mého soudu je to právě ta Bergeronova. Na skvělých bodech jsou i Draisaitl s McDavidem v Edmontonu, ti si rozumí parádně, ale třetí k nim se střídá.

Pro mě jsou Pasta s Marchandem a Bergeronem nejschopnějším útokem celé ligy. Je radost se na ně dívat. Trochu mi to připomíná, jak jsme si kdysi v Devils sedli s Patrikem Eliášem a Jasonem Arnottem. Měli jsme skvělou chemii, to pak hrajete skoro poslepu, jste naladění na stejné frekvenci.

Pasta a spol. sbírají spoustu bodů z přesilovek, všichni vědí, jak ji hrají, ale stejně to dost dobře bránit nejde. Proč? Protože v NHL je nulová tolerance k sekání, k hákování. Pokud má hráč puk na holi, nesmíte se ho holí v podstatě dotknout. Tím je role bránícího hráče velmi ztížená.

Pokud si to ti tři mezi sebou rychle dají, těžko se zastavují. Na Pastovi osobně nejvíc oceňuju, že se nebojí chodit do brány, nemá problém vyrazit do situací, kdy předem ví, že dostane ránu.

Dává góly z veškerých akcí, není to střelec jedné, dvou pozic, který se k brankovišti nevydává, protože se obává rány. A ještě jedna věc. I když už má střeleckou pozici, z níž se obvykle střílí, tak pokud vidí lépe postaveného spoluhráče, pošle puk jemu.

Tohle nesobectví mi imponuje, to v sobě má jen málokterý kanonýr. On ví, že se mu to plnými hrstmi vrátí příště.

Vidíte taky, jak je na ledě v klidu. Pořád a neustále. To souvisí s tím, že má podepsaný dlouhodobý kontrakt za pěkné peníze, není důvod být ve stresu, navíc své nejbližší parťáky má v nejlepších letech, Marchand a Bergeron jsou vyzrálí kluci. Všechno do sebe parádně zapadá.

Vránič může dát klidně třicet gólů

Rád bych se zmínil také o Kubovi Vránovi. Ve Washingtonu si vybojoval pozici ve druhém útoku, na centru má Kuzněcova, což je obrovská pomoc. Capitals mají čtyři opravdu top útočníky, do jedné lajny se nevejdou, na Bäckströma je dlouhodobě zvyklý Ovečkin, a tak Kuzněcov je druhým centrem.

Vránič je hrozně chytrý v tom, že dokáže maximálně využívat Rusových schopností, které spočívají hlavně v rychlosti vytříbené práce s pukem. Díky tomu vidíme Kubu v řadě kvalitních palebných příležitostí.

Že umí dát gól, o tom dobře víme. Přitom je levák, čili to má trochu těžší než pravák, ale vyrovnává to skvělým čuchem na góly. Využívá výborného pohybu a tahu na bránu.

Úplně v klidu může dát třicet gólů v sezoně. A to už je něco. Tohle číslo vynikne o to víc, že nehraje první přesilovku, na rozdíl od Pasty. V prvním komandu Washingtonu by jich dal čtyřicet tutově.

Vránič se do své pozice musel prokousávat o něco delší dobu než Pasta, ale tady platí jedno: pokud jste opravdu kvalitní hráč, na vytoužené místo se jednou dostanete.

A jaký je společný jmenovatel úspěchů Pasty s Vráničem v NHL? Asi něco bude na tom, že se oba v klíčovém věku zdokonalovali ve Švédsku. Dnes je to i trend v českém hokeji, kdy spousta kluků už někdy od třinácti, čtrnácti let se pokouší upíchnout se v severských zemích nebo jinde v cizině.

Nad tím by se český hokej měl pořádně zamyslet, proč tomu tak je. Zařídit, aby odsud nikdo neodcházel, neměl důvod hledat alternativní řešení a naopak, aby Švédi a Fini hledali uplatnění u nás.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud