Philipp Lahm
25. listopadu 2022 • 13:45

Protievropský tón MS. Musíme spasit hodnoty a důvěryhodnost fotbalu!

Autor: Philipp Lahm, inf
Vstoupit do diskuse
4
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Sasínek Mäki a její cesta za snem: Už měsíc po porodu jsem běhala
Těm chytrým v Pardubicích může Červenka změnit život
VŠECHNA VIDEA ZDE

KOMENTÁŘ PHILIPPA LAHMA | Mistrovství světa začalo v eurofobním tónu. Prezident FIFA Gianni Infantino ve svém projevu na Evropu zaútočil, její představitele obvinil z arogance a dvojího metru, sebestřednosti – a eurocentrismu. Přehlédl jeden bod: centrum fotbalu v Evropě skutečně je. Historicky, kulturně, ekonomicky, sportovně. Jen v Evropě je možné udělat skvělou kariéru ve vrcholovém fotbale. Tomu současnému dominuje.



Na úrovni soupeření národů je to jasnější než kdy jindy. Naposledy se rozhodující zápas mistrovství světa bez evropské účasti hrál před tři čtvrtě stoletím. Posledními čtyřmi světovými šampiony jsou Itálie, Španělsko, Německo a Francie a tři z jejich čtyř soupeřů ve finále pocházeli z Evropy. V letech 2006 a 2018 byla „evropská“ všechna semifinále. V klubovém fotbale je dominance ještě zřetelnější. Všichni touží jít do Evropy, do pěti velkých lig. Tento trend zesílil od vzniku Ligy mistrů v roce 1992. Posledními světovými hvězdami, které vyzrály mimo Evropu, byli Pelé a Zico. Diego Maradona prožil nejlepší léta ve Španělsku a Itálii, Lionel Messi odešel jako dítě do Barcelony, Neymar v jednadvaceti. Ze základní sestavy Brazílie, posledních neevropských mistrů světa v roce 2002, nehrál nikdy v Evropě jediný fotbalista: Marcos. Brankář.

Talent je rovnoměrně po celém světě: Jižní Amerika vychovává mnoho skvělých fotbalistů, Afrika má skvělé hráče. Ale vždy udělají poslední krok v evropské lize. Poslední týmy mistrů světa, u nichž to neplatilo, byly Brazílie a Argentina v sedmdesátých letech. Stávající kádry Brazílie, Argentiny a Uruguaye se skládají téměř výhradně z fotbalistů, kteří jsou zaměstnáni v Premier League, bundeslize, La Lize, Ligue 1 nebo Serii A. Týmy s jiným profilem nemají prakticky žádnou šanci dostat se do semifinále. O titulu na mistrovství světa nemluvě. „Produkt“ jako Katar proti Ekvádoru selhal, protože jeho útočník Enner Valencia je zocelen působením v Anglii.

První dojem z nynějšího mistrovství světa je: Evropa dá Infantinovi odpovědi na hřišti. Anglie má slabiny v obraně, ale Íránu vstřelila šest branek. Nizozemci, trojnásobní finalisté světového šampionátu, porazili africké šampiony ze Senegalu. Pro Francouze nebude Austrálie posledním soupeřem, kterého převyšují na všech pozicích. Španělský tým od první minuty opět předváděl jasný styl, který ho odlišuje od všech soupeřů: s útočným držením míče. Skóre 7:0 proti Kostarice ukazuje na nevyrovnaný duel. Belgie, Dánsko, Polsko, Wales a Chorvatsko se také prezentují dobře organizovaně. Evropští hráči vyčnívají, díky nim je turnaj atraktivní.

SESTŘIH: Španělsko – Kostarika 7:0. Absolutní dominance, pálilo šest střelců
Video se připravuje ...

A to na něm nejsou ani mistři Evropy z Itálie, ani bývalí finalisté mistrovství světa Švédsko a Maďarsko, ani Česko se Slovenskem, které coby jeden stát byly dvakrát ve finále. Erling Haaland, možná jeden z útočníků definujících následujících deset let, v Kataru chybí, protože evropská konkurence v kvalifikaci byla pro Norsko příliš silná. Pokud by se místa na mistrovství světa rozdělovala pouze podle sportovních kritérií, měla by Evropa více než třináct z dvaatřiceti účastníků.

Pouze Německo bylo vedle jak ta jedle. Nad Japonskem vedlo 1:0, ale pak mu trenér Hansi Flick vzal stabilitu tím, že nahradil tři hráče z Bayernu Mnichov a po jednom z Chelsea a Manchesteru City a nahradil je hráči bez zkušeností z Ligy mistrů. Německo se porazilo samo také proto, že Japonsku zařídili vítězství dva hráči z bundesligy.

Evropské týmy v Kataru jsou zpravidla zdrženlivé, a poskytují tak sportovním politikům šablonu jednání, kterou se mají řídit. Pokud mají čelit jedné výtce, pak jen té, že zradili hodnoty, na kterých kontinent s kořeny v osvícenství stojí. Po mnoho let se fotbal v Evropě zaměřoval na vysoké individuální zisky, a ne na odpovědnost, kterou musí převzít ve společnosti.

Co se stalo s FIFA, evropskou institucí se sídlem v Curychu, která byla kdysi založena z touhy po mezinárodní solidaritě Švédskem, Belgií, Francií, Nizozemskem, Dánskem a Švýcarskem? Fotbal potřebuje nové představitele, aby se vypořádal s krizí důvěryhodnosti. Mohou se vrátit k jeho počátkům. Před půldruhým stoletím zahájil své celosvětové triumfální tažení v Anglii, Skotsku, Švýcarsku, brzy následované Španělskem a Německem. Byl tak úspěšný, protože se stal součástí emancipace dělnického hnutí a demokratizace. Umožňoval společenský vzestup a vyžadoval fair play. A odrazilo se to v klubové kultuře.

Z těchto kořenů fotbal čerpá sílu dodnes. Nyní je úkolem obhájit to, čeho bylo dosaženo. Pro Evropu je to otázka sebezáchovy. Je potřeba spolupráce, fotbal je týmový sport. První kroky k tomu byly učiněny. To, že volba dějiště mistrovství světa před dvanácti lety byla chybou, se zdá všeobecně sdíleným postojem. Některé evropské asociace chtěly v Kataru spojit síly, aby vyslaly signál na podporu rozmanitosti barevnou kapitánskou páskou. Bylo však velmi naivní spoléhat se při tom na shovívavost FIFA. V mocenském boji s Infantinem, Švýcarem italského původu, Evropa zaostává.

Týmy se symbolické kapitánské pásky vzdávají. To však nemůže být poslední slovo. Asociace UEFA, podporované přesvědčivými výkony hráčů, se nyní musí bránit, samozřejmě v jednotě se spojenci z jiných kontinentů. Musíme zachránit hodnoty fotbalu a to, co tato hra vyjadřuje.

Je to evropská hra.

Sloupek Philippa Lahma vzniká na základě dialogu s Oliverem Fritschem, sportovním redaktorem německého serveru Zeit Online. Kapitán mistrů světa a turnajový ředitel EURO 2024 v něm analyzuje fotbalová témata a hovoří o jejich strategické důležitosti pro společnost, ekonomiku a politiku. Pod názvem Pohledy fotbalisty je sloupek publikován v Die Zeit a partnerských médiích po celé Evropě, v Česku exkluzivně v deníku Sport a na serveru iSport.cz. Překládá redaktor Štěpán Filípek.

Vstoupit do diskuse
4
Články odjinud


Články odjinud