KOMENTÁŘ PHILIPPA LAHMA | PSG vás může mrzet. V Mnichově jste neviděli nic z třídy, kterou by tento tým měl mít díky svým vynikajícím hráčům. Na jednu stranu to bylo totální zklamání. Na druhou stranu to nepřekvapilo, protože PSG předčasně vypadává z Ligy mistrů neustále.
Jenom v roce 2020, v období pandemie, se klub dostal do finále. V historicky jedinečné sezoně, kdy se v semifinále utkaly dva německé a dva francouzské týmy, protože anglické a španělské top kluby několik týdnů nehrály a nebyly ani v soutěžním rytmu, ani v tréninku. Letos Paris SG dvakrát prohrál s Bayernem v osmifinále, aniž by vstřelil gól (0:1, 0:2).
PSG má zásadní problém. Tým hraje bez inspirace a nabízí publiku slátaninu. Dá se to ukázat na příkladu Marka Verrattiho. Je to vlastně dobrý fotbalista, jistý s míčem a silný v soubojích. V týmu italských mistrů Evropy patřil k nejlepším.
Jenže v dresu PSG se přeceňuje a nevnímá roli defenzivního záložníka, který dává týmu stabilitu. V důsledku toho mu chybí spojení se spoluhráči. V mnichovské odvetě přišel o míč před oběma inkasovanými góly. Pak reklamoval faul, i když i jeho spoluhráči viděli, že všechno proběhlo regulérně. V nebezpečných situacích příliš riskoval.
Verratti je symbolem PSG. Obrana, ani záloha, ani útok nemají vyvinutý smysl pro celek a pocit odpovědnosti za výsledek. Sergio Ramos, kdysi ztělesnění středního obránce, stále dokazuje své umění i ve vyšším věku. Na hřišti se ale prezentuje izolovaně. PSG není tým.
Kylian Mbappé je příběh sám o sobě. Nepochybně má schopnosti světové úrovně, francouzské soutěže si užívá s nadšením. Ale jeho talent není zakotven. V Mnichově jen čekal, až mu míč spadne k nohám. Chybí mi jakákoli představivost, jak bude Mbappého kariéra v Paříži vzkvétat.
Ale dá se to. V reprezentaci všichni pracují pod vedením Didiera Deschampse pro úspěch a tím i pro Mbappého - protože vědí, že jeho dynamika, střelba a změny tempa jsou ve světovém fotbale mimořádné.
Mbappé je integrován do týmu Francie jako Lionel Messi v Argentině, kde trenér Lionel Scaloni spravuje Messiho genialitu. Jeden za všechny, všichni za jednoho. Messi svou extratřídu ukázal i v momentech v Mnichově. Ale jeho dovednosti jsou používány bez účelu, cíle nebo směru. Jednotlivec v PSG prostě neví, jak dát společně gól a čím tomu přispět. Messi byl bezmocný a zoufalý.
PSG má tedy dva hráče, kteří před třemi měsíci nadchli svět se svými týmy ve finále mistrovství světa, Messiho a Mbappého. Plus Neymara, nejlepšího brazilského fotbalistu poslední dekády, a také bývalého kapitána Realu a čtyřnásobného vítěze Ligy mistrů, plus dva aktuální evropské šampiony. Všichni patří mezi nejslavnější fotbalisty planety a mají fanoušky a následovníky po celém světě.
Ve dvou duelech s Bayernem Mnichov ale nevzniklo nic vzdáleně nadpozemského. Nic, co vzbuzuje nadšení, nic, čeho byste chtěli být součástí, jako tomu bylo například v Realu pod Zinedinem Zidanem a Carlem Ancelottim, v Manchesteru United pod Alexem Fergusonem, v Bayernu pod Juppem Heynckesem nebo v Barce pod Pepem Guardiolou.
Člověku může být líto mnoha fanoušků PSG, kteří do Mnichova cestovali. Jejich naděje, že by něco mohlo společně vyrůst, znovu umřela. Určitě věří v něco jiného. PSG je jako vždy hrozně daleko od něčeho, co milujete, navzdory rokům vysokých investic.
Tento přemrštěně drahý tým připomíná luxusní obchodní dům, který vystavuje nejvzácnější exponáty, které každý obdivuje, ale nikdo si je nemůže dovolit. Zaručuje velkou pozornost a podívanou, ale funguje pouze ekonomicky. Pokud se utratí tolik peněz, ale dosáhne se opaku kvality, je něco špatně.
Politicky se investice PSG možná vyplatila, popularita fotbalu z něj dělá vhodný nástroj pro jiné účely. Vlastník, země Katar, využil Paříž, Evropu a hráče pro svou bezpečnostní politiku a geopolitiku. Takový je svět. Katar zřejmě ještě neskončil, údajně má emír zájem o Manchester United. Možnosti tu jsou.
Fotbal je však něco jiného. Velké týmy, se kterými se lidé ztotožňují, se vyvíjejí v procesu. Můžou uspět jenom spoluprací, solidaritou a komunitou. To jsou hodnoty Evropy, ale ne hodnoty PSG.
A tak klub zůstává nevýrazným zážitkem. Lionel Messi řekl, že zpětně lituje, že si neužil své rané roky v Barceloně pod Pepem Guardiolou, kdy si on a jeho spoluhráči získali srdce mnoha fanoušků.
K tomuhle tesknému poznání dospěl v Paříži.
„Pohledy fotbalisty“ je sloupek Philippa Lahma v německém internetovém magazínu Zeit Online. Kapitán mistrů světa a turnajový ředitel EURO 2024 v něm analyzuje fotbalová témata a hovoří o jejich strategické důležitosti pro společnost, ekonomiku a politiku. Sloupek je publikován v několika evropských zemích ve vybraných médiích, mezi která patří i deník Sport. Dialog s Lahmem vede Oliver Fritsch, sportovní redaktor Zeit Online. |