Musím se vám přiznat, že mě nadzvedl způsob, jakým v Pardubicích odstavili Tomáše Rolinka, který se měl minulý týden před odjezdem na utkání do Litvínova dozvědět od trenéra Lubiny, že nikam nejede a zůstává doma. Neřeknu, kdyby Dynamo mělo adekvátní náhradu, budu tomu rozumět. Ale to B ze strany Pardubic tam absolutně není. Tohle jednání mi hlava nebere.
Největším problémem českých trenérů je jejich vnitřní nastavení. Zatímco všude jinde ve vyspělých hokejových zemích se kouči snaží být hráčům partnery a do jisté míry i kamarády, u nás přetrvávají staré zvyky trenérů diktátorů. To já jsem tady pánem, to já rozhoduju a bude po mým!
Správně by se měl kouč chovat diplomaticky. Řekněme si, co je úkolem trenéra? Zajistit všem hráčům maximální komfort k jejich práci. Zařídit, aby měli veškerý servis k podání maximálního výkonu. Pokud máte Tomáše Rolinka podepsaného, pod smlouvou, tak byste mu měli dát odpovídající prostor a podmínky. To obnáší projevení důvěry, poskytnutí vzájemné komunikace, zpětné vazby, otevřenost, upřímnost jednání. Jedno, zda je hráč členem prvního nebo čtvrtého útoku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
