Byť se mohlo po bezbrankovém prvním zápase zdát, že by Plzeň mohla vlastní kvalitou zlomit Olympiakos a dostat ho ze hry o Ligu mistrů, byla to strašná mýlka. Těžký omyl. Naprosto naivní myšlenka. Na stadionu v Pireu existovala Viktoria jen v části úvodního poločasu. Jasně, kdyby Patrik Hrošovský za stavu 0:0 uklidil míč do sítě, mohlo to teoreticky vypadat jinak. Jenže se tak nestalo.
Výsledek 4:0 ve prospěch řeckého giganta je zcela vypovídající. Konečné skóre vyznívá velmi dramaticky. A zcela upřímně, současná nově se rodící Plzeň nemá schopnosti a dovednosti na to, aby zvládla tak extrémně náročný zápas v bengálském prostředí a proti tak silnému oponentovi.
Trenér Pavel Vrba před utkáním říkal, že pro západočeský klub jde o mimořádně důležité utkání. Jenže to dopadlo mimořádně špatně. Nejhorší zjištění je, že nekompromisní poprava byla zcela zasloužená. Zcela na místě. Přirozená. Nijak náhodná.
Viktoria byla horší ve všech aspektech hry. Vůbec nezvládala bránit standardní situace, vůbec nezvládala zastavovat křídelní hráče, vůbec nezvládala být nebezpečná směrem k soupeřově brance. Za celý zápas nevypustila přímý projektil na svatyni Olympiakosu. Jen samé minusy, samá negativa, množství osobních selhání.
„Musíme se probudit ze snu a žít realitou. Tou je česká liga a pokud možno postup do Evropské ligy,“ pravil na pozápasové tiskové konferenci Pavel Vrba.
Bylo by laciné, byť zřejmě velmi populární, mluvit o ostudě českého fotbalu, nicméně tak jsou rozvrženy karty v Evropě. S Vrbou je nutné souhlasit. Je to kruté, drsné, nicméně naprosto odpovídající realitě.
Dnešní Plzeň patří do Evropské ligy. Nikoliv mezi dvaatřicet nejsilnějších celků starého kontinentu. Ve druhé klubové lize jsou soupeři zhruba stejné úrovně. Postup do základní skupiny je pro ni povinností.
