Kalas a Čelůstka: uznání je namístě, ale nedůvěra se nevžila jen tak
Po slavném nedělním vítězství nad Nizozemskem si Tomáš Kalas vylil srdíčko. Bezprostředně po utkání pravil do kamer České televize následující: „Asi jsme s Ondrou Čelůstkou dva nejvíc podceňovaní hráči v celé nominaci, nejspíš. Takže doufám, že… Já to radši ani nebudu říkat. Ale jsem samozřejmě rád, že to vzadu zvládáme a že ukazujeme, že nejsme ti nejhorší.“
Chápu, proč český stoper volil taková slova, ovšem vše je potřeba vnímat v souvislostech. Kritika středu obrany a rozličné debaty nad vhodným personálním složením stoperské dvojice byla vzhledem k předchozím zkušenostem zcela namístě.
Nejprve je potřeba zmínit, že Tomáš Kalas hraje excelentní turnaj. Stejně tak jeho kolega Ondřej Čelůstka. Především v pokutovém území jsou pevní, neústupní a nekompromisní. Je na ně opravdu spolehnutí. Uspěli v konfrontaci světových ofenzivních es typu Harryho Kanea či Memphise Depaye.
A když už se dopustí chyby, dovedou ji okamžitě napravit. Hlavně Kalas je v záchranářské činnosti naprostá extratřída. Klobouk dolů před jejich výkonností. Mám z jejich formy vážně radost.
Vždy to ale takhle dobře nešlo.
