KOMENTÁŘ RADKA ŠPRYŇARA | Výběrové řízení na manažera reprezentace skončilo drtivým fiaskem. Nejde o překvapení. Nulový výstup se už několik týdnů čekal. Jen se vše oddalovalo a oddalovalo… Schopnost akce a reakce Petra Fouska a jeho nejbližších ve výkonném výboru je zcela nekompatibilní s tak prestižními funkcemi v největším spolku v zemi. Není to zdaleka poprvé, kdy předseda manažersky naprosto selhal. Opět se ukázalo, že fotbal v Česku nikdo neřídí. Řídí se sám…
Jednadvacátého listopadu se Petr Fousek na Strahově posadil za dlouhý stůl před novináře a s neskrývavou hrdostí v hlase pravil, že ustanovil pětičlennou pracovní skupinu, která navrhne nového reprezentačního trenéra a manažera. Zároveň si personální kvalitu orgánu neopomněl pochválit. „Myslím, že ta skupina je složená dobře,“ spokojeně zahlásil.
Šeredně se spletl.
Po třech měsících zoufalého tápání a panického hledání, kdy se přemítalo i o Tomáši Rosickém, vymyslel Fousek a spol. dělení kompetencí manažera mezi trenéra Ivana Haška, technického ředitele Ericha Brabce, vedoucího mužstva Michala Černého a sebe samého.
Jde o bizarní vyústění a obžalobu politicko-manažerských schopností předsedy. Opět. A zase. Není to totiž zdaleka poprvé, co Fousek neuměl přijít