Možné ukončení kariéry slalomářky Šárky Strachové je nyní velké téma. Aby ne. Poté, co loni skončil Ondřej Bank, by to bylo uzavření další velké lyžařské kapitoly. A nutno říct, že velmi čtivé, co se úspěchů týče. Mistryně a vicemistryně světa, dvakrát třetí a bronzová i na olympijských hrách. Napsat další takový bestseller bude dost obtížné a hned tak se ho dychtiví lyžařští čtenáři nedočkají.
Ale na to se nemůže Strachová ohlížet. České lyžování si stejně jednou bez ní bude muset poradit, ať už to bude příští sezonu nebo tu další. Navíc v posledních letech se i ona snažila svým následovnicím alespoň trochu pomoci při společných soustředěních.
Ne snad, že by jim přímo na svahu sama radila. Příkladem jim ale šla svou pílí, důsledností při trénincích a celkovou profesionalitou, což také není málo. Jak s tímto ostatní české reprezentantky naloží, je už na nich.
Ale zpět k samotnému rozhodování nejlepší české lyžařky. Končit rok před olympiádou by byla v jejím případě škoda. Obzvlášť když dokázala, že na stupně vítězů ještě pořád vylézt umí.
A na únorovém mistrovství světa ve Svatém Mořici také všem znovu připomněla svou velkou devízu: speciálně na velké akce se vždy uměla skvěle připravit. Důkazem bylo letos páté místo na MS, které si zajistila parádním představením ve druhém kole slalomu. Nebýt chyby v tom první, kdo ví, jak to mohlo dopadnout.
Navíc i na ní je vidět, že by si pod pěti kruhy ještě ráda zazávodila. Také loučení, které v sobotu v Aspenu nevypadalo jako to úplně poslední, by pak bylo přímo v Pchjongčchangu stylové.
I kdyby se však Strachová rozhodla skončit už po této sezoně, nikdo by se nemohl divit, natož jí něco vyčítat. Během posledních patnácti let toho pro lyžování, nejen to české, udělala víc než dost a ve svých 32 letech už má právo na klidný rodinný život.
Související články
