Tady by byla škoda neparafrázovat známou hlášku. Vodní slalom, konkrétně mužský kajak, je disciplína, kde se o titul pere několik zemí, ale vždy vyhrají Češi. To při posledních čtyřech světových šampionátech platilo třikrát. A pokaždé vyhrál někdo jiný. Nejdřív Vavřinec Hradilek, pak Jiří Prskavec a tentokrát trochu překvapivě Ondřej Tunka. A ostatní kajakáře už to ani tolik nepřekvapuje.
Mužský kajak se opravdu za posledních minimálně pět let stal tak silnou českou disciplínou, že se letos přihodila i poměrně zajímavá věc. Stříbrný olympijský medailista z Londýna 2012 Hradilek se nedostal do tříčlenného reprezentačního družstva, které startovalo na probíhajícím mistrovství světa ve francouzském Pau. Nechyběl naopak Prskavec, který měl místo jisté díky bronzu z loňské olympiády v Riu de Janeiro. No a dvojice Tunka a Vít Přindiš zase dokázala, že nereprezentuje jen díky náhodě. Přindiš vyhrál celkové pořadí Světového poháru a na MS byl druhý, Tunka bral v Pau rovnou zlato.
Drzý český styl navíc dokáže diváky zaujmout, napnout a potěšit. Dynamická jízda, milimetrové průjezdy okolo branek. Ano, mnohdy je to o infarkt, ale často to přináší kýžené výsledky.
A ještě jeden bonus navíc. I když jsou kamarádi, čeští kajakáři nic nedarují zadarmo ani sobě navzájem. Chcete důkaz? Podívejte se na výsledek letošního MS, jakou měl Přindiš na vítězného Tunku ztrátu. DVĚ setiny sekundy!!! A to máme ještě většího specialistu na supertěsné výsledky. Jiří Prskavec mladší to umí i o pouhou setinu. Své by o tom mohli vyprávět Hradilek (ME 2016) i Tunka (SP Troja 2016).
A to je přesně ten důvod, proč české kajakáře obdivují nejen doma, ale i ve světě.