Kussova výhra: žádný dárek, ale dřina. Bude dalším lídrem, nebo plánem B?
Při pohledu na jeho rozzářenou tvář po každé etapě, kdy Sepp Kuss stále zůstával v červeném dresu, kdo by mu konečnou výhru na španělské Vueltě nepřál? Vyrojila se kritika na jeho týmové parťáky, proč na něj útočili, ale i názory, že by přece nechtěl vítězství jako dárek. Každému ale musí být jasné, že tenhle životní milník si pořádně vydřel. Tým Jumbo-Visma teď čekají debaty, které by jim v leckterém jiném týmu mohli závidět. Co s dalším potenciálním lídrem?
Cyklistika je, ať chcete nebo ne, týmovým sportem. Sepp Kuss je toho momentálně tím nejjasnějším příkladem. Bez jeho pomoci by lídři Primož Roglič a Jonas Vingegaar dost možná některá svá vítězství ani nezískali, případně s mnohem většími obtížemi.
Dokonalou ukázkou je třeba letošní Giro d´Italia, kde v 16. etapě do Monte Bondone na Rogliče zaútočili Almeida s Thomasem a on jejich tempu nestačil. Nebýt Kusse, mohl třeba konečnou výhru slavit Brit. Kuss ale se svým lídrem zůstal, i když by mohl jet sám pohodlně do cíle, a pomohl Slovinci ještě nastolit tempo, díky kterému ten ztráty minimalizoval a nakonec vyhrál Giro o pouhých 14 sekund.
A když letos přišlo na Vueltě na řadu Angliru, později tolik diskutované, okamžitě se mi vybavila situace opět s Kussem a Rogličem z roku 2020, kdy Američan opět disponoval většími silami než jeho lídr, ale znovu zůstal jako podpora při něm a společně dojeli do cíle.
Letošní situace na této obávané hoře ale vyvolala spoustu kritiky. A jak to tak vypadalo, mohl za to tým, který před etapou všem zúčastněným řekl, že mají volné ruce, ať si to rozdají na férovku. A to i přes to, že byl jejich věrný domestik v červeném dresu lídra Vuelty.
