Zklamání: divoká voda je poprvé v historii bez medaile. Asi to muselo přijít
KOMENTÁŘ ROMANY BARBOŘÍKOVÉ | Byly to úspěchy, se kterými se vždy počítalo. Cenné kovy z divoké vody patřily k těm prvním, které česká výprava na Hrách získávala. Navíc tady byla neskutečná šňůra – v historii samostatné České republiky vždy vodáci z peřejí vylovili minimálně jednu medaili. Až teď se tato bilance pokazila. Jenže to je divoká voda. Nezkrotný živel, který ani Češi nemají tak pod kontrolou, jak si mnozí fanoušci mysleli.
Kritice mnohých Čechů se nyní slalomáři nevyhnou, to je jasné. Ale vězte, že i oni jsou nesmírně zklamaní. Gabriela Satková, s jejíž medailí před Paříží široká veřejnost vůbec nepočítala, nezdar ve finále svých prvních olympijských her oplakala. A také na Jiřím Prskavcovi bylo vidět, že takovouto jízdu předvést nechtěl. Zatímco v Tokiu před třemi lety už ráno prohlašoval, že „tohle je Jířův den“, tentokrát to byl den někoho jiného.
Divoká voda se totiž neptá, jestli po ní zrovna jede kajakářská světová jednička. Prostě občas pozlobí každého. Tentokrát se to stalo Prskavcovi. Ano, bylo to v ten nejhorší moment, fanoušci stále marně vyhlížejí první českou medaili, a na obhájce zlata z Tokia si dost pravděpodobně mnozí i vsadili. Zdálo se totiž, že je to sázka na jistotu. Ale ona nebyla.
Zde přichází zvláštní paradox. Vítěz z Tokia 2021 a dvojnásobný světový šampion je totiž mistrem svého řemesla na velmi těžkých tratích, kde ostatním už ke konci dochází dech a síla. To samé platilo i u jeho předchůdce Vavřince Hradilka, stříbrného z Her v Londýně. Jenže pařížští pořadatelé naopak vyprojektovali vodácký „kanál“, který k těm nejtěžším nepatří. I přes to, že na něm ve finálové jízdě Prskavec chyboval.
Objevily se už i komentáře, že Češi se tolik nesnažili, nebyla tam touha po vítězství. V případě vodních slalomářů s tím nemůžu souhlasit! Ať už jste sledovali nasazení Antonie Galuškové, která při olympijské premiéře smolně nepostoupila do finále, kanoisty Lukáše Rohana (6. místo), jeho kolegyně Satkové (7.) i Prskavce (8.), všichni do finálových jízd, Galušková do té semifinálové, dali všechno, co v nich bylo. Slalomáři totiž nikdy nic nevzdávají, naopak do toho jdou maximálně naplno.
Jen tentokrát, pro Čechy bohužel, získaly medaile třeba i země, které dříve v tomto ohledu strádaly. Naopak bez stupňů vítězů skončili i další, kteří je okupovali na předchozích Hrách. A tak to asi má být, i když český fanoušek strádá. Jsou tady ale další příležitosti v jiných sportech.
