Satková plakala: Je lepší to vybrečet. Bylo by blbý, kdybych se hned smála
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Už v cíli plakala. Dlouho ji utěšoval její trenér. Slzy v očích měla i poté, co dorazila mezi novináře. „Nemyslím si, že je na tom něco špatného. Lepší se vybrečet teď, než potom někde jinde,“ říkala 22letá kanoistka Gabriela Satková, která do finále startovala jako poslední, tedy nejlepší. Ale neustála to, skončila sedmá. Chyby však prý nebyly z nervozity… „Hlavou jsem byla v pohodě,“ myslí si přemýšlivá slečna, pro niž je první olympijská účast cennou zkušeností.
Stačilo se na ni podívat. A bylo zřejmé, co cítí a prožívá. Ale před novináři dokázala mluvit rozumně a statečně. Vedle ní stál trenér Ondřej Cvikl, jinak švagr Jiřího Prskavce, jenž se jí snažil podpořit. Už v cíli ji řekl: „Jsem na tebe i tak pyšný a hlavně buď zdravě nasr…“
Co se vám honí hlavou?
„Mohla jsem předvést něco lepšího. To asi každý ví. Ale už jenom to, že jsem byla ve finále, je pozitivní.“
Jaké to bylo jet jako poslední?
„Myslím si, že hlavou jsem byla v pohodě. Pak jsem tam však udělala nějaký špatný pohyb, ale tak to prostě je... Ne všechny chyby mají vysvětlení. Navíc voda není pořád stejná, nějak jsem si s ním nerozuměla.“
Mohla se na vás podepsat tíha okamžiku?
„Asi chápu, že v očích diváků se to tak může zdát, ale za sebe říkám, že si nemyslím, že to bylo z nervozity. Pokud jde o tu chybu, vyplynulo to z toho, že jsem to nějak špatně odhadla. V tu chvíli nervozita nehrála roli. Možná potom už trochu jo, když víte, že už na začátku tolik ztrácíte. Ale i tak to byl pro mě velký zážitek.“
Slyšela jste, jak fanoušci povzbuzují Australanku Jessicu Foxovou, která vyhrála a získala olympijský double? Předtím ovládla i kajak.
„Ale to mě nerozhodilo, na to jsem zvyklá. Přišlo by mi divný, kdybych tam neslyšela, že zajela nejrychlejší čas. Neříkala jsem si, že jedu na Jess. Ale na svůj čas tak, abych mohla být spokojená. Abych řekla pravdu, měla jsem radost z ní, ona je prostě hrozně dobrá. Takže co jiného od ní čekat?“
Jak jste vůbec pojala svoji finálovou jízdu?
„Finále není o tom, že člověk jede opatrně. To je o tom, že prostě závodí a buď to vyjde, nebo ne. Nejela jsem opatrně, myslím si, že jsem volila něco mezi tím a odvážností. Prostě mi to nepřálo, ale celkově jsem s nasazením spokojená.“
Co ty slzy? Nejdou zadržet, že?
„To úplně ne. Navíc si myslím, že by bylo divný, kdybych se teď hned smála. Přeci jenom jsem na to hodně a dlouho trénovala, a když tomu člověk věnuje tolik času, nejde si jenom říct, že je to v pohodě a jedeme dál… Určitě dál jedeme, ale potřebuju to trošku vstřebat. Nemyslím si, že je na slzách něco špatnýho. Je lepší to vybrečet teď, než potom brečet někde jinde.“
Jsou to pro vás první Hry, takže to berete jako cennou zkušenost, že?
„Ano. Jak se říká, z chyb se člověk nejvíc učí. Takže v tom nějaká lekce bude skrytá. Celkově jsem za olympiádu hrozně ráda. Za dobré jízdy, i za tu špatnou. Pochopitelně bych byla radši, kdyby žádná nebyla, ale tak mi to do života něco dá. Ve sportu nebo i tak v životě. Jsem za to ráda.“
Jak jste trávila hodinu mezi semifinále a jízdou o medaili?
„Byla jsem nervózní, ale ne víc než normálně. I když možná trošku jo, je to olympiáda. Panovala dobrá nálada, smáli jsme se. Máme dojem, že jsem byla v dobrém nastavení. Celkově jsem si závody užila.“
Sil jste měla dost?
„To ano, snědla jsem spoustu banánů, vypila hodně vody.“
Co jste říkala na to, kolik přišlo českých fanoušků?
„Bylo to něco neskutečného. Myslím si, že takovou atmosféru už nikdy nezažiju. Že jinde ani nebude tolik lidí. Tady je to kousek od centra, relativně v dosahu. Opravdu to bylo něco neuvěřitelného. Mně se v tom závodí hrozně dobře, protože to člověka žene dopředu. Kdybych jindy podjela bránu o pět metrů, asi bych normálně vystoupila už z lodi, ale jak lidi fandili, tak jsem se kousla a jela jsem dál.“
Byla jste ráda, že vás přišli podpořit k trati i Jiří Prskavec a Lukáš Rohan?
„Určitě. Konkrétně od Jíři mě to moc těší, měla jsem v něm velkou podporu. Vždycky se mě snažil naladit, trochu rozesmát. Nebýt jeho, možná ani v tom finále nejsem. Předal mi spoustu zkušeností. A vzhledem k tomu, že má ve čtvrtek svůj závod, tak si toho obrovsky vážím, že přišel.“
I vy mu půjdete ve čtvrtek fandit? Nebo jste nastavená tak, že byste co nejrychleji odletěla domů?
„Samozřejmě, že se zajedu podívat. Svoje problémy musím odložit a být tady pro svýho parťáka.“
Myslíte si, že Prskavec má na to, aby stejně jako Foxová na příští olympiádě vyhrál kajak i singla?
„Určitě ano.“
Očima trenéra Ondřeje Cvikla |
„Gabriela podle mě vůbec neviděla, jak jedou ostatní závodnice. Tam sehrály roli nějaké nervy, ale nemyslím si, že by se z toho úplně sesypala, podle mě šla do finále nastavená dobře. Z poslední pozice už to několikrát předtím zažila. Byla to asi souhra více věci. Pořád si myslím, že na ni můžeme být pyšní, protože to, co předvedla během celého olympijského závodu, bude pak jako celek s odstupem času brát pozitivně. Řekl jsem ji, že jsem na ni i tak pyšný a hlavně ať je zdravě nasraná a ať si neubližuje nějakými řečmi, že tady zklamala lidi, což podle mě určitě takhle není.” |
