I rozlučku Vlčkovi zbabrali. To je Slavia, bývalý český velkoklub...
Dva inkasované góly? Neschopnost vystřelit na bránu? Opakující se chyby? Ba ne, utrápený a zklamaný výraz kanonýra Stanislava Vlčka, který se loučil při ponižující porážce 0:2 s Baníkem s červenobílým dresem, to je symbol pádu pražské Slavie. Před třemi lety vedle Sparty největší český velkoklub je nyní (pod)průměrný tým z 11. místa tabulky, jehož šedivá přítomnost snad nikoho nevzrušuje...
Pochybovat o tom, jestli je Slavia velkoklub, to zní jako rouhání. Vždyť národ se prý přece stále dělí na slávisty a sparťany, slavné jméno, legendy typu Bicana nebo Pláničky, tradice. Jenže současnost je tristní – a o ni jde. Slavii se sice podařilo zachránit před krachem, jenže restart se nepovedl. A na špatnou ekonomickou situaci už to svést nejde.
Slavii předně chybí směr. Jasný kurz, kterým se chce ubírat. Kam míří, to nikdo neví. Majitel Aleš Řebíček se stáhl do pozadí, navenek vše působí dojmem, že klub si „pronajal“ generální ředitel Zbyněk Kusý, někdejší hokejový boss Pardubic. Od něho byla zatím slyšet jen slova, slova, slova. Ano, v Edenu je krátce, ale v zimě se musí činit. Jestliže tvrdí, že Slavia už není závislá na Řebíčkových dotacích, kde je hlavní sponzor? Že by o takový klub nebyl zájem? Možná opravdu ne, otázkou totiž je, co vlastně může nabídnout...
Atraktivní herní styl to rozhodně není. Slavia nebaví ani vlastní fanoušky, natož aby donutila zatleskat cizí. V kádru našlo zásluhou šikovných hráčských agentů ideální útočiště dost průměrných borců nebo takových, kteří se potřebovali rozehrát po zranění, případně znovu nastartovat kariéru. Přitom se za celý podzim neprosadí do základní sestavy. Úžasný luxus. Jediný útočník Milan Škoda sice nestřílí góly, ale je vlastně nenahraditelný, byť to nedává logiku. A tak dále. Jediné plus je nasazování mladých hráčů, v čemž slávisté předčili i letenskou „školku“. Jenže už to působí samoúčelně.
Jestli odejde stoper a duše týmu Martin Latka, což lze v zimní přestávce očekávat, pánbůh se Slavií a zlé pryč. Mimochodem i tenhle skromný habán, který je vedle nejlepšího stopera i nejplatnějším hráčem v útoku, šel v závěru podzimu dolů. Možná pod dojmem čtyř porážek v řadě a vědomí bezvýchodnosti.
Kouč Petr Rada, poctivec ze staré školy, zavedl disciplínu a pořádek. To bylo potřeba. Ale chce to víc. Trenér tvrdí, že hráče neodrazuje od útočení, vysvětlení herní a výsledkové deprese nachází v individuálních chybách a poklesu nasazení. Proti Spartě to jde vzorně, ale proti Hradci, Českým Budějovicím a naposledy i Baníku, bojujícímu o záchranu, je to o poznání horší.
Přitom k tomu není nejmenší důvod. Slavia, nedávný dvojnásobný ligový mistr, už je stejný level. Jen si to v Edenu asi ještě neuvědomili...
