Nadmíru hodnotných důkazů, že tuzemskou ligu stojí za to sledovat, poskytlo uplynulé 17. kolo. Hitem byl nesporně zápas na Slovácku, kde sparťané ukázali, že když je zle, může být ještě hůř, a někdy je to i (psychickému) zdraví nebezpečné. I další šlágr v Opavě se pak v jednu chvíli málem nesl v duchu odrhovačky Padla facka, padla na sále, když jsem já tam přistál, velkej malér nastal v lokále. Jestli byl ale někdo takříkajíc na plech, museli to být borci z Teplic. Zajímavé výroky, jež přineslo dění v nejvyšší soutěži, opět komentuje rubrika Ligové (o)hlasy.
„Hráli jsme tak tři hodiny. Furt se chodilo na video, něco se řešilo. Bylo to hodně dlouhý. Už mě to nebavilo a byla mi zima.“
Marek Havlík, záložník Slovácka
Hrdinou dramatického zápasu se Spartou (2:1) byl středopolař Slovácka, který nahrál na první trefu a pak v nastaveném čase za stavu 1:1 našel odvahu jít na penaltu, a dokonce ji proměnil. Přitom si evidentně zápas moc neužil. Pozoruhodné pocity cloumaly i jeho koučem Martinem Svědíkem, jenž vzbudil obavu o duševní rovnováhu zúčastněných: „Závěr snad ani já nechápu. To už jsem byl tak hysterický, že jsem se smál.“ Emoce, které vzbudil pokutový kop ve prospěch Letenských, plály skutečně mocně. „Člověk by musel být bez nich, aby ho tohle utkání nedostalo do varu,“ dodal Svědík. A když ne, tak do VARu určitě.
„Přiznávám, že už vyhlížíme konec podzimu. Potřebujeme posílit mužstvo, vyhodnotit si situaci a rozhodnout, co dál.“
Zdeněk Ščasný, trenér Sparty
Kdy jsme to jenom slyšeli naposledy… Slova sparťanského sportovního ředitele a trenéra symbolizují stav, který se na Letné cyklicky opakuje, přičemž mužstvo končívá v totálním rozkladu, bez herního stylu, sebevědomí a identity. Posilování je takovým pěkným univerzálním prostředkem pro řešení jakékoli nepříjemné, či bezvýchodné situace. Proto až se vám v práci něco nepovede a udeří na vás šéf, zkuste mu taky říct: „Potřebujeme posílit.“ Ale bez záruky, ne každému to projde.
„Dostal příležitost, protože při naší rozehrávce má jistější hru nohama a lépe komunikuje s naší obranou. Kdybychom měli stoprocentně jisté obránce při rozehrávce, tak takový problém v brance není, ale Milan mluví, vyhání obranu, hraje dobře nohama a myslím si, že je to stejně dobrý brankář jako Nita.“
Zdeněk Ščasný, trenér Sparty
A ještě jednou na stejné téma. Z vysvětlení, proč se ve sparťanské bráně místo drahé posily z Rumunska Rumuna Florina Nity objevil jako nová jednička Milan Heča, zjistíte, že při mohutném posilování se vám může stát, že angažujete brankáře a stopery s nedostatečnou rozehrávkou, kteří spolu navíc nemluví. Jak je to možné? Nejspíš o tom při jednání nikomu neřekli.
„Zápas na Slovácku hodnotíme jako fatální selhání celého týmu, pro které neexistuje žádná omluva.“
František Čupr, generální ředitel Sparty
Ještě před sobotní blamáží se na Twitteru objevila citace z proslovu majitele Sparty Daniela Křetínského na slavnostním večeru k 125 letům od založení klubu. Vzplály totiž spekulace, jež mocně přiživil i někdejší sparťanský boss Petr Mach, slavnosti se účastnící, že Křetínský by v případě vypadnutí z domácího poháru s Opavou vyměnil celé vedení. Ve skutečnosti však měl pronést následující: „Ještě před hodinou a půl jsem byl já i ostatní členové vedení blízko k infarktu. Takže Spartu vlastně dělil kousek od kompletní výměny vedení.“ To je trochu rozdíl, v každém případě se zdá, že ligovou porážku na Slovácku alespoň někdo přežil. Zdravotní stav letenského managementu budeme nadále monitorovat.
TOP góly 17. kola: Holešův brilantní volej nebo Horův blafák
Video se připravuje ...
„Ten scénář je přesně takový, jaký jsem si přál. Takhle jsem to chtěl. A teď se jdeme ožrat!“
Jakub Hora, záložník Teplic
To bylo radosti! Teplickému záložníkovi se narodila dcera a hned při první možné příležitosti, v zápase s Libercem, to oslavil jediným a rozhodujícím gólem. O přesahu této trefy se vzápětí dozvěděli diváci, když spatřili Horu a spol., jak sice poněkud nesynchronně, leč se zápalem o to větším napodobují rukama kolébku. Liberečtí sice nezískali tři body, ale zase dopřát někomu tolik štěstí najednou, to přece jen musí zahřát…
„Mně pokazil dvoustý start v lize Jablonec, když mi dal šest gólů. Bohemka aspoň uhrála bod, já tenkrát nic.“
Filip Rada, brankář Dukly
V Ďolíčku to mělo být sváteční utkání, vždyť slavila sedmdesátku legenda „klokanů“ Antonín Panenka. Domácí to cítili jako závazek, což dosvědčil jejich kouč Martin Hašek starší: „Pan Panenka nám před zápasem říkal, abychom už vyhráli.“ Šňůra šesti duelů bez výhry se však prodloužila, bezkrevná remíza 0:0 s Duklou oslavencovu tvář nerozjasnila. „Místo toho, abychom mu dali dárek, zase jsme ho nepotěšili,“ pravil Hašek. Jinou optiku nabídl gólman hostí Filip Rada, z jehož slov je vidno, že se mohou stát strašnější věci. Ať si Panenka nestěžuje a je rád za bod!
Opava - Slavia: Stoch nedal penaltu! Šrom se vytasil se skvělým zákrokem!
„Byl to hodně těžký zápas. Vrátili jsme se z Bordeaux, kde se nám zápas nepovedl herně ani výsledkově, a je určitě těžké přepnout na ligu.“
Jaromír Zmrhal, záložník Slavie
Slávisté se v minulých dnech proměnili v hotovou cestovní kancelář: během devíti dnů urazili více než čtyři a půl tisíce kilometrů na cestě do tří destinací: v sobotu Karviná, ve čtvrtek Bordeaux a v pondělí Opava. Poslední utkání mohlo být co do úbytku sil nejkrizovější, ovšem červenobílý tým to zvládl a vyhrál 3:2 – hlavně k radosti všech Zmrhalistů, tedy příznivců Jaromíra Zmrhala aka Prince Jaromíra, autora dvou branek. Právě na jeho případu se vzhledem k výkonu v Bordeaux dá souhlasit, že je opravdu někdy těžké přepnout na ligu. Ale paradoxně na tu Evropskou.
„Jsou tam emoce. Někdo z lavičky po Joelovi sprostě řval, takže jsme chtěli bránit naše hráče. Teď už je po všem, ale chování by mělo být jiné.“
Nemanja Kuzmanovič, kapitán Opavy
Nutno uznat, že už vypjatý mač na Slovácku se třemi góly, dvěma červenými kartami a dvěma penaltami v bohatě nastaveném čase nasadil hodně vysokou laťku. V Opavě padlo gólů pět, na vyloučení došlo taky, i na pokutový kop po 90. minutě… A bonusem byla strkanice u lavičky Slavie – tedy dá-li se tak nazvat řada plastových židlí, na nichž trůnila část realizačního týmu a pod něž se zakutálel míč. Ten pak pod slávistickým asistentem Jaroslavem Houšteckým doloval poněkud neohleduplně opavský záložník Joel Kayamba, až z toho i židle praskla. „Balon zapadl pod naše asistenty, a než se jim ho povedlo vyndat a podat, došlo ke strkanici. Já držel Stocha a ještě jednoho hráče, aby z toho nebylo nic většího,“ vylíčil melu pro změnu kouč Jindřich Trpišovský. Má tu ještě někdo odvahu tvrdit, že česká liga je nudná?!
Související články
