Je Baroš žába na prameni? Baník se brzdil sám, fungovat musí nový plán
KOMENTÁŘ ŠTĚPÁNA FILÍPKA | Ten výrok měl sílu detonace. Alespoň v tuzemských fotbalových poměrech. „Já mám pocit, že Milan Baroš je tady ta žába na prameni. Já doufám, že to tak není a nebude.“ Tak pravil Luboš Kozel v den, kdy se představil jako… nový trenér ostravského Baníku. Řach! Bum! Bác!
Těžko si představit choulostivější téma, které ve Slezsku (a nejen tam) nutně musí rezonovat. A Kozel ho s úsměvem zformuloval způsobem, který skoro vyrazil dech. Nechce se věřit tomu, že by si coby regionem nepolíbený „cizinec“ dopředu nerozmyslel, co o osmatřicetiletém kanonýrovi řekne. Otázku na něj přece čekat musel.
Kozel to sice myslel tak, že Baroš je v uvedeném duchu vnímán, nicméně nevypustil do světa zrovna obratné vyjádření – a odpovídal tomu fakt, že ihned začalo žít svým vlastním životem. Zároveň však alespoň v první chvíli přebilo důležitější aspekty pro budoucnost celého Baníku. Není pochyb o tom, že vztah k Barošovi je stěžejní otázkou úspěchu trenéra, který přijde k mužstvu, v němž proslavený exreprezentant figuruje. Přímo se to pak nabízí i jako modelová situace, kdy si legenda v kopačkách prodlužuje kariéru do nejzazšího momentu, byť minut na trávníku zoufale ubývá.
Pro všechny zúčastněné a vůbec celý klub je to nesmírně choulostivé: fanoušci zpravidla až nekriticky zasloužilé persony uctívají, podléhají sentimentu a způsob fotbalového odcházení mocně ovlivňuje celkovou atmosféru. V Česku to nezřídka končí rozpačitě, upřímně: loučení nám nejde.
Jak je vše složité, ukázal třeba až natahovaný konec Pavla Horvátha v Plzni nebo Davida Lafaty ve Spartě. Baroš takový přínos pro mužstvo přímo na hřišti neměl – jakkoli nebyl nezanedbatelný – a vzhledem k načasování definitivního comebacku po toulkách po zemích českých ani mít nemohl. Mnohem větší byla a je jeho symbolická moc. MB a FCB, dvě silné fotbalové značky, zkrátka patří k sobě. Každý to tak vnímá.
U fanoušků je bojovník a srdcař Baroš nedotknutelný. Některé negativní projevy na hřišti se spolehlivě otočí proti těm, kdo je kritizují, skoro jako útok a perzekuce ostravského hrdiny. Jeho oblibu krom jiného ještě posílilo gesto, kdy klubu před časem věnoval milion korun, i to, že se spokojí s platem zhruba 120 tisíc korun, což by neskonale nižší fotbalové šarže skoro urazilo.
Teď jde o to, zda ostřílený útočník výsadní postavení u fanoušků nějak využívá či zneužívá ve svůj prospěch uvnitř týmu a směrem k trenérovi – naposledy k odvolanému Bohumilu Páníkovi.
