Bizarní konspirace a schovávaná... Ale je dobře, že Kúdela je při tom
Jestli tohle klapne, bude to logistická akce roku. Pohyb reprezentačního stopera Ondřeje Kúdely směrem Wales je top secret, s itinerářem se snad může seznámit jen někdo s bezpečnostní prověrkou (i když zrovna v Česku se na to moc nehraje). I přes hodně bizarní okolnosti Kúdelovy účasti na dalším utkání kvalifikace MS po obvinění z rasismu je dobře, že bude s týmem. Jde totiž o znamení, že národní tým má přece jen svou váhu. A že se svět ještě nezbláznil úplně.
Sled událostí je znám, tak jen malá rekapitulace. Poté, co byl Kúdela obviněn záložníkem Rangers Glenem Kamarou z rasistické urážky, byl odpálen ohňostroj emocí a vášní. Posléze přišla fáze, v níž iniciativu přebírají právníci. I když nutno říct, že ten Kamarův se jí chopil hned od začátku – a už ji nepustil.
Aniž bych se Kúdely zastával (nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že jedna z verzí zúčastněných je pravdivá, pokud si tedy neoblékne národní dres nebo nedostane tučný honorář za zastupování), Aamer Anwar se snaží celou kauzu co nejvíc vyšponovat a dostat protistranu pod tlak. A taky propagoval verzi, že Kúdela po příletu na ostrovy, ať k utkání s Walesem, nebo pak ve čtvrtfinále Evropské ligy na Arsenal, může být vyslýchán policií.
S tím zase nějak pracuje druhá strana a rovněž operuje s hrozbou, že Kúdelova přítomnost v týmu by ve Walesu přivolala protesty, manifestace a vůbec všelijaké akce ohrožující jeho bezpečnost. K tomu se právníci najatí Slavií dopustí přešlapu, když na konci minulého týdne vypálí do světa zprávu následujícího znění: „SK Slavia Praha se po dohodě s vedením reprezentace rozhodla, že Ondřeje Kúdelu neuvolní pro zápas české reprezentace ve Walesu.“
Striktně vzato taková formulace vlastně ani nedává smysl. Leda že byste se s někým domluvili, že mu způsobíte újmu... Co je ale důležitější, prohlášení vyšlo bez finálního rozhodnutí asociace, která jako by v té chvíli jela někde po vedlejší koleji.
Uškodilo to ovšem teoreticky i Slavii, která by neuvolněním hráče pro národní tým porušila regule, na což jsou mezinárodní fotbaloví páni nadmíru hákliví. O tomhle zkrátka klub rozhodovat nemá. Nedosti na tom, následně se dostalo do nekomfortní situace vedení reprezentace i zevnitř, protože se objevila zpráva, že hráči v čele s kapitánem Součkem chtějí, aby Kúdela zůstal i na třetí ze série březnových utkání.
Celá situace je nepřehledná a ztrácí se ponětí o tom, co je opravdu vážné a co jen účelově přifouknuté. Pak je mimochodem i jednoduché někomu ukřivdit (a možná se toho nikoli ve zlé víře dopouštím sám). V každém případě v dalších dnech došlo k posunu a Kúdela nakonec přece jen po další domluvě mezi Slavií a asociací neodcestoval do Prahy, ale neviděn neslyšen do Walesu.
Škoda, že rozpaky úplně nevymizely, zvlášť když na tiskové konferenci před zápasem na „nevhodné“ dotazy odpovídá místo trenéra Jaroslava Šilhavého tiskový mluvčí reprezentace. A když trenér národního týmu bezelstně prohlásí: „Když se někdo zeptal, jestli stojím o Ondru, jednoznačně jsem říkal, že ano.“ Jako kdyby sám neměl zadat jasný úkol: Kúdelu chci, zařiďte mi to. Pro slušnější kouče Šilhavého typu případně: Zařiďte mi to, prosím.
Těch zvláštních komunikačních zmatků, šumů, nešikovností, nedorazů či mlčení bylo zkrátka až moc. Není divu, že lidová fotbalová tvořivost reagovala na sociálních sítích vynalézavou přehlídkou všemožných masek a převleků vhodných pro vetřelce, jenž potřebuje nepozorován proniknout na nebezpečné území (že se objevila i postava v kápi Ku-klux-klanu, snad ani vzhledem ke známé otrlosti českého humoru, který se nezastaví před ničím, nemůže překvapit).
Přes to všechno je dobře, že Kúdela v mužstvu nadále figuruje. Za prvé lze kvitovat, že oba tábory našly společnou řeč. Za druhé by podobné kauzy, navzdory vší nepochybné citlivosti a třaskavosti, v této fázi vyšetřování neměly mít takový dopad. Za třetí je to dobře pro váhu a prestiž reprezentace, jejíž pozice v téhle podivné době nevypadala ve srovnání s těmi klubovými zrovna dvakrát silně. Spíš se někdy zdálo, že tahá za kratší konec provazu. A že její zájmy jsou i při všem pochopení vůči starostem týmů v nesmírně složité době mnohdy až příliš lehce upozaďovány.
Věřme, že už se nic nezmění, jelikož v téhle hře na schovávanou není opatrnosti nazbyt. Tak ať to teď ještě klapne i na hřišti...
