Oslabení hrajeme netakticky, ale v medaili pořád věřím. Přeji i Slovákům
Už před mistrovstvím jsem říkal, že věřím v medaili. U toho zůstávám. Věřím, že kluci čtvrtfinále zvládnou. Finy známe, Ameriku až tak ne. S Finy hrajeme na EHT pořád a docela úspěšně. Stejně tak fandím i Slovensku. Proti Američanům to mají padesát na padesát. Musí hrát svěží a čerství, jejich hokej je závislý na perfektním bruslení a nasazení. Na 120 procent. Pak jsou schopni výsledek uhrát. To platí i pro naše.
Herní projev českého týmu se proti začátku turnaje zvedá. Už od druhé třetiny se Švédskem a zůstává stabilní. I s Dány jsme měli velkou územní převahu. Jen se těžko překonávali jejich silní hráči, když se postavili v pěti před brankáře. To se dá jen prostřelit z dálky, do vyložené šance nebo úniku se přes ně nedostanete. Herní projev se rozhodně zvednul.
Proti Švédům byl klíčový zápas. Sice jsme po dvou třetinách prohrávali 0:2, ale věřit se musí pořád! Vzpomínám na podobný obrat v Moskvě, kdy jsme se Švédy taky prohrávali 0:2. Ale tam jsme dávali tři góly už ve druhé třetině. Prohrávat o dvě branky není ztracený zápas.
Pravdou je, že kluci na šampionátu už dvakrát hráli „o život“. Proti Švédsku i Dánsku. Prohraješ, končíš. Hráči jsou na zápasy o všechno zvyklí. Z play off. Pro tohle hokej hrají, někteří se právě na tyto vypjaté zápasy vyloženě těší. V nich podávají nejlepší výkony. Ve skupině je zvládli, buďme rádi. A doufejme, že to budou zvládat i dál.
Vypjaté zápasy si nepochybně užívá Filip Hronek. Ten hraje pořád na vysoké úrovni. Ať se prohrává nebo vede. Honza Kovář je v tomto taky ostřílený a hraje v takových zápasech dobře. Líbil se mi i Chytil, hrál velice dobře.
Do brány ve čtvrtfinále podle mého půjde Šimon Hrubec, byť nechci napovídat trenérům. Jen mi u něho trošku vadí, že chodí brzo na led. Vím, že takový je dneska styl, že se chodí do rozkleku brzo. Ale několikrát ho takhle už soupeři nachytali střelami pod břevno. Nebyl tam, nestíhal to. Dáni, Švýcaři i Rusové takové góly dali.
Co drhlo, byla oslabení. Gólů v nich dostáváme hodně, byť je to zkreslené Švýcarskem. Špatně v oslabení kryjeme střelce, co jsou připravení na přímou střelu. Dostáváme se k nim pozdě. Nejsme schopni se k nim dostat včas. Bekům se to pak těžko blokuje, když jsou pět metrů od nich. Napadající útočníci musí být blíž. Podle mého hrají naši útočníci tohle trošku netakticky. Lítají krosové nahrávky, puky chodí od beka na střelce. Tam už by měl být náš útočník. Nevím, jaké mají bránící hráči úkoly, ale u ostatních vidím, i u Slováků, že to pokrývají rychleji, taktičtěji. My jsme uprostřed trochu statičtí. Do stran se nedostaneme včas, nejsme v dráze přihrávky.
Palce držím ve čtvrtfinále i Slovensku. Mají skvělou první trojku (Cehlárik-Hrivík-Lantoši), která si umí šance vypracovat, i je proměnit. Všichni tři vyzráli, sedli si. Hrivík je silový, vyhrává buly a souboje, Cehlárik s Lantošim to objezdí. Líbí se mi. Ostatní lajny taky šance mají, ale koncovka je žalostná. Tak to snad proti Američanům prolomí.
Přiznám se, že Ameriku jsem zatím na šampionátu neviděl ani jednou, díval jsem se na jiné zápasy. Překvapila mě, že udělala tolik bodů, protože podle jmen tak našlapaný kádr nemá. Čekal jsem, že bude bojovat o čtvrté místo. Výsledkově mě překvapila, co od ní čekat herně, to nevím. Proti nám měli Slováci oddychový zápas, volno. Budou odpočatí. Mohli by jet na plné obrátky, to je jejich přednost. Když jim zachytá brankář, mají velkou šanci.
Počítám, že chytat bude Julo Hudáček. Je zkušený, přesto nemá u slovenských fanoušků extra pozici. Možná proto, že nikdy nebyl vyložená jednička v národním mužstvu. A nebyl by asi ani letos, kdyby se Konrád nezranil. Přitom je to výborný kluk, má zkušenosti a může tým podržet v klíčových fázích. Chytá v silném klubu, ve Spartaku Moskva jsou s ním velice spokojení. Proti Rusku i Dánsku tým podržel, tak mu to doufám sedne znovu. Věřím, že Češi i Slováci přes čtvrtfinále postoupí.
