Rozhodují výsledky. Fakta. Ten nedělní výsledek je jasný: tři body Čechům na dohled přiblížily čtvrtfinále, teď ale ještě musejí zabojovat o třetí místo. Důvod? Vyhnout se Rusům… Ke spokojenosti je tedy pořád daleko. Ukrutně daleko.
Ale i ve sportu jsou momenty, kdy se musí říct: Ta smůla! Někdy se sice sportovci k tomu prohlášení uchylují v bezmoci, když neví, kudy kam. Pro duel s Nory tohle konstatování ale není úplně mimo mísu.
Česká hra měla v dlouhých pasážích parametry toho, jak by to mělo vypadat. Tlak do branky! Přímočarost! Žádné zbytečné ustupování (tedy ne v takové míře jako v předešlém duelu...)
Norové před brankou různě polehávali, odpalovali puky, chvílemi vůbec nevěděli, jak české nájezdníky pokryli. Těch tyček, co Češi napálili. Celkově je třeba říct, že v tomhle týmu je kdesi uvnitř ukrytá mimořádná síla.
Proti Švédům nebo Kanadě na chvíli vykoukla na povrch. Stejně jako v neděli v určitých pasážích. V jiných momentech se zase kamsi zakopala hluboko do země... Teď jde o to ji opět někde vydolovat. A ukázat ji. KONEČNĚ!
Protože tenhle tým má rozhodně na víc, než zatím předvádí. Na to hledání ale nezbývá moc času. Pokud se česká hra včas nenasměruje k ideálu, vyhlídky nejsou moc příznivé... Vydřená výhra nad Nory na tom nic nemění. Ale zároveň vlila dávku optimismu.
Související články
