Hmatatelný respekt. Gratulace ukázaly, jaký je Vůjtek v Rusku geroj

Jiří Kalous a Vladimír Vůjtek se radují na české lavičce z vítězství nad Švédy
Faoušci Švýcarska se proti Česku dobře bavili
Tomáš Zohorna naskočil jako třináctý útočník, ale přesto skóroval
Brankář Pavel Francouz měl chvílemi plno práce
Roman Červenka v osobním souboji s Reto Schäppim
Reto Berra neměl proti Kašparovi nárok
Pavel Francouz stále na MS neprohrál
16
Fotogalerie
Blogy
Začít diskusi (0)

Dalo se očekávat, že Vladimír Vůjtek je v Rusku za geroje. Za muže s báječnou pověstí. Za milého pána. A hlavně úspěšného. To všechno platí. Přesto mě dnešek ujistil v tom, že respekt, který se mu dostává, je ještě hmatatelnější, než by si člověk na dálku pomyslel.

Až tady, v zemi, která byla dlouho zahraničním trenérům zapovězená, vás jeho vážnost až omámí. Nepamatuju si, by hlasatel při zápase tak vřele popřál k narozeninám trenérovi cizího mužstva. Jako teď. Za stavu 1:1 si moderátor vzal slovo. A popřál „panu Vujtekovi“ pevné zdraví a hodně štěstí. Nebyla to jenom povinnost. Bylo to míněné od srdce. Ne, to nebylo splnění protokolární povinnosti. Tohle na šampionátech nebývá zvykem. Tohle bylo speciálně kvůli charismatickému muži, jenž si po dvou titulech s Jaroslavlí zajistil v Rusku neskonalou slávu. Nejenom díky výsledkům, ale i milému vystupování.

V hledišti to vyvolalo spontánní potlesk. Zopakoval to v angličtině, přišel další aplaus. Tleskali všichni. Čeští fanoušci, i ti ruští, kteří si koupili balíček na celý den a předtím, než hnali do útoku svoji sbornou proti Švédům, přišli se podívat i na polední zápas. Početné skupinky českých příznivců potom ještě přidali skandování jeho jména.

69leý trenér na sobě nenechal nic znát. V očích měl i nadále soustředěný výraz. Až když při setkání s novináři padla otázka, co na vřelou veřejnou gratulaci říkal, přišlo vysvětlení: „Já jsem si toho, že mě přáli, vůbec nevšiml…“ Takové bylo jeho zaujetí pro hru.

Potlesk uslyšel i před oficiální tiskovou konferencí. Moderátor vyšvihl podobné přání, jaké zaznělo v Ledovém paláci. Ani teď to nebylo z povinnosti. I teď plný sál zatleskal. „Pan Vladimir“ působil dojatě. Bylo vidět, jak ho to těší. Na tváři vykouzlil ten svůj typický úsměv. Decentní. Ale přirozený.

Respekt má ale nejen díky jemu. Ale hlavně díky výsledkům. V Rusku udivuje i s českou reprezentací. První místo ve skupině je toho jasným důkazem.

A i když po šampionátu chce s trenéřinou nadobro skončit, tuhle rozdělanou práci ještě dokončí s plným elánem. I v 69 letech.

VIDEO: Podívejte se na sestřih zápasu Česko - Švýcarsko


Začít diskuzi