Není ve sportu nic horšího, než když bojujete proti vnitřnímu nepříteli. Ne proti soupeřům. Ale proti svým. Jako teď hokejová Plzeň. Naplno vybublal spor, který se dlouhé roky dařilo s vypětím všech sil hasit. I když už se objevily plameny, ničivý požár z toho nikdy nebyl.
Až teď. Hráči i klub versus fanoušci? Ne, tak to není. Je to jiný spor. Hráči i klub versus ti nepoučitelní, kteří sice sami sebe nazývají fanoušky, ale ve skutečnosti je to trochu jiná sorta. Jasně, dlouhé roky poctivě chodí do kotle. Povzbuzují, bubnují, klubu svého srdce dávají energii. I peníze ze vstupného. To je pravda.
Ovšem nezůstává u toho. Na hokej do Plzně jezdím pracovně už spoustu let. Pravidelně objíždím i další extraligové stadiony. Vím, že se to těm, o kterých je řeč na předešlých řádcích, nebude až tak zdát, ale faktem je, že právě od nich létaly ty nejvulgárnější nadávky. I jinde jsou slyšet hrubé pokřiky, ale Plzeň byla v tomhle směru nejdál.
Drsné urážení rozhodčích. Soupeřů. I trenérů. Co všechno si musel vyslechnout třeba kouč Vladimír Růžička. Pokřiky na zraněné hráče: Měls ho zabít… Sudí se posílali do plynu… Dříve nechybělo ani Jude Slavia, urážka s rasistickým podtextem.
Je třeba férově přiznat, že za poslední roky se to zlepšilo. Nadávek podstatně ubylo. Postihy ze strany extraligy, která najednou chtěla kultivovanější prostředí, ale sama se do svých regulí zamotala, přišly tedy v minulém roce paradoxně v době, kdy se kotel jakžtakž umravnil.
Asi před deseti lety jsem se i já stal terčem vulgárních nadávek a výhrůžek od plzeňských fanoušků v době, kdy jsem se na stránkách Sportu v komentářích snažil upozornit na to, že hokejové prostředí by mělo vypadat jinak. Mezi největšími horlivci z kotle se rozšířilo i moje telefonní číslo. A nadávky, létající z éterů, mi tenkrát pípaly přímo na displeji. Neznámá čísla jsem zezačátku zvedal, pak už to ani nešlo. Nadávky jsem slyšel také přímo na stadionu, novinářská místa jsou totiž hned vedle kotle. Podobně je na tom teď kolega, který chování lidí, kteří odešli z ochozů, zkritizoval. Také on se stal přes sociální sítě terčem.
Plzeň - Třinec: Domácí fanoušci hromadně opustili kotel
Video se připravuje ...
Start letošního play off byl přitom dlouho klidný. Fanoušci se drželi. Což jsem několikrát při referování o zápasech zmínil. A veřejně kvitoval. Fandilo se slušně, pomohl jistě i výrazný apel od Martina Straky, největší klubové autority. I on pochopil, že tentokrát už je to opravdu na hraně. Jeho předešlý postoj, i v době, když ještě hrával, býval až moc laxní. Už tehdy mohl proti vulgaritám vystoupit mnohem důrazněji. I proto to všechno bublalo. S fanklubem se sice pravidelně setkával, přesvědčoval, ale výsledek nebyl valný.
Je mi jasné, že z toho má klubový šéf zamotanou hlavu. Přesto je správné, že teď spolu s hráči proti těm, kteří odešli z kotle přímo během zápasu, veřejně jasně vystoupil. Vždyť co vlastně tihle lidé chtějí? Uvědomují si vůbec, že klub je v podmínce? Kvůli jejich chování? Že stačí, aby zasedla disciplinární komise, a všechny sektory zavře? A další zápas se bude hrát před prázdnými tribunami? Tohle chtějí? Navíc sami porušili dohodu. Od klubu věděli, co se stane, když budou ve vulgaritách pokračovat. Žádná podpásovka to nebyla.
Když klub pouští hlasitě muziku, aby přehlušil nadávky, je to proto, že nechce, aby se další zápas hrál před prázdnými tribunami. To není boj proti fanouškům. To je boj proti těm, kteří si nedají říct. Kteří se v situaci, když nemohou řvát a vulgárně nadávat, urazí. A opustí ochozy v době, kdy to tým nejvíc potřebuje.
A s těmi už vyjednávat nemá cenu. Bez nich se klub obejde. I začátek play off ukázal, že to jde slušně. Jen teď Straka a spol. nesmí ve své snaze polevit.
Témata:
Plzeň, fanoušci, sport, 2019, hokej, Generali play off Tipsport extraligy, Hokej na Heureka.cz
Související články
